Çatalhöyük (UNESCO) ležící 41 km jihovýchodně od tureckého města Konya je jedna z nejstarších neolitických lokalit světa. V 60. letech 20. století zde probíhaly vykopávky pod vedením archeologa Jamese Mellaarta, které se dostaly na titulky novin poté, co tým oznámil objevení velkého neolitického sídla starého 9000 let.
Z archeologického hlediska mimořádně významné vykopávky skýtají okno do života raně neolitické zemědělské společnosti. Sídlo je pozoruhodné především svojí velikostí, jedinečným rozvrhem jeho obydlí a dlouhou dobou svého trvání. Mohyla Çatalhöyük [čatal héjuk], vysoká asi 18 m a s rozlohou 12 ha, je součástí mnohem většího komplexu zabírajícího celkem 21 ha, z něhož bylo zatím vykopáno jen asi 5 %. Datum nejstaršího osídlení bylo odhadnuto na 6250 př.n.l., zatímco stopy po ohni naznačují, že poslední z 10 osídlení na místě bylo opuštěno kolem roku 5400 př.n.l.. Mohyla Çatalhöyük je jen jedno z mnoha míst na rozlehlých pláních nedaleko Konyi, které byly osídleny od VII. do III. tisíciletí př.n.l.. Novější sedimentace od té doby přinesla lepší viditelnost mohyl a v podstatě celé pláně jsou rozorávány. Nejnovější vrstvy v Çatalhöyüku přitom spočívají více jak 2 m pod povrchem okolní pláně.
Nejkrásnější historické lokality v Turecku
Jak chápat Çatalhöyük
Obydlí vykopaná v Çatalhöyüku jsou pozoruhodně podobná konstrukci tradiční budov, jaké známe dnes. Jen rozvržení sídla se ukázalo být výrazně jiné. Domy, z nichž každá má rozlohu asi 25 m², měly plochou střechu, uvnitř s jedním obytným prostorem a se skladovacím prostorem. Kromě lavice, krbu a pece byly místnosti vybaveny plošinou, na níž se patrně pracovalo a spalo, ale kromě toho sloužila i k pohřbům. Mrtví byli ponecháni venku mimo sídlo, dokud mrchožravá zvířata neočistila kostru. Ta pak byla oblečena do šatů a uložena vedle nebo pod plošinu na spaní, takže se mrtvý takříkajíc mohl účastnit rodinného života. Sídlo nemělo ulice jako takové; obdélníkové domy byly těsně seskupeny ve velkých blocích, tu a tam s dvorem, který sloužil jako latrína a smetiště. Do domů se vstupovalo po dřevěném žebříku kouřovodem, podobně jako u amerických pueblových Indiánů. Podlaha byla z udusané hlíny a stěny z nepálených cihel omítnutých bahnem, omítkou či vápennou omítkou. Na zpevnění střechy se používalo rákosí, někdy měla také dřevěný rám. Vzhledem k choulostivosti hlíny vůči působení počasí je překvapivé, že jsou někde cihlové stěny stále dobře patrné. Cihly v těch místech musely být (neúmyslně) zpečené ohněm, takže ztvrdly a staly se odolnějšími.
Hlavní turistické atrakce Turecka
Mýty a umění
Çatalhöyük byl také evidentně centrem náboženského kultu a mnohé z vykopaných maleb, soch a reliktů jsou dnes uloženy v Muzeu anatolských civilizací v Ankaře, zatímco pár je jich v Archeologickém muzeu v Konyi. Téměř každý dům zdobily býčí hlavy a rohy, což naznačuje silný kult býka (název Çatalhöyük ostatně znamená „hromada paroží“). Hliněné postavy tlusté bohyně pak ukazují na kult plodnosti, což dokládají také některé z polychromovaných nástěnných maleb. Na dalších malbách je možné vidět lovecké scény s muži zobazenými jako býci, berani či medvědi. K nejslavnějším nálezům z Çatalhöyüku (vystaven v Muzeu civilizací v Ankaře) patří obzvlášť zajímavá nástěnná malba, patrně ukazující Çatalhöyük samotný pod panoramatem vybuchující sopky, což má být dnešní Mount Hasan/Hasan Dagi v Kappadokii; v době osídlení byla ještě aktivní a stále na očích neolitických obyvatel. Malba je někdy považována za první mapu světa, ale jiní odborníci oponují a tvrdí, že malba nezobrazuje město a sopku, ale kůži z levharta.
Co si nenechat ujít při návštěvě Turecka
Lokalita
Pro návštěvníky je lokalita Çatalhöyük rozdělena na 3 části. U vchodu nejprve nahlédněte do experimentálního domu, který vytvořili archeologové na místě jako rekonstrukci staveb z hliněných cihel v neolitické vesnici. To Vám umožní udělat si obrázek, jak zde mohl kdysi vypadat každodenní život. Vedle je malé muzeum s expozicemi týkajících se Çatalhöyüku, a také expozicemi malých nálezů z lokality. Stezka z muzea vede přes pláně k mohyle, která je zakryta ochrannou střechou tzv. Severního přístřešku. Pod střechou jsou samotné vykopávky, kde snadno rozlišíte tvary neolitických budov. Odtud se vydejte po stezce k Jižnímu přístřešku, což je z archeologického hlediska nejvýznamnější úsek lokality. Právě zde archeologové našli většinu uměleckých předmětů, které Çatalhöyük proslavily.
Hlavní turistické atrakce na tureckém pobřeží Černého moře
Praktické záležitosti
Çatalhöyük se nachází na jižním okraji vesnice Kuçukköy, která leží 41 km jihovýchodně od města Konya. Veřejné dopravy v této oblasti funguje málo, takže většina návštěvníků, kteří nemají vlastní vozidlo, sem jedou taxíkem z Konye. Většina taxikářů v Konyi ví, jak se k lokalitě dostat, a jsou dychtiví smlouvat o cenu dopravy a tam a zpátky (včetně doby čekání). Svoji návštěvu Çatalhöyüku můžete spojit s dalšími atrakcemi v oblasti Konya, jako jsou kostely vysekané do skály u vesnice Gökyurt (109 km západně od Çatalhöyüku a 48 km jižně od Konyi). Pokud nepojedete autem, můžete si objednat výlet taxi z Vašeho hotelu.