Albert Podell může právem o sobě říci, že byl všude. Jako 28-letý začal objevovat svět a na svých toulkách zažil nespočet zajímavých příhod. Za neuvěřitelných 50 let se cestovateli podařilo projít všemi 196 zeměmi světa.
Dlouhá léta pracoval jako editor v nejslavnějším magazínu pro pány ale odmalička ho kromě prsatých žen zajímalo sběratelství známek. Toužil získat známky ze všech zemí světa. V dospělosti tento sen změnil na sbírání razítek do pasu z každého státu.
Za každou hranicí chtěl alespoň trochu poznat zemi a domácí lidi. Každý stát si odškrtnout ze seznamu až po splnění těchto podmínek: v době návštěvy muselo jít o oficiální krajinu, do země vstoupil legálně a dostal razítko do pasu.
K tomu se snažil i navštívit hlavní město, setrvat ve státě alespoň 24 hodin, a to bylo možné, projít krajinou v jednom směru. S průměrným rozpočtem na ubytování deset eur denně strávil noci v spacáku na krajnicích, v džungli, na ledovci, u hraničního přechodu, na letištních podlahách nebo v zablešení hostelech, v autech, na stromech iv podzemním krytu na poušti.
Překážky mu znepříjemňovali život
Zažil i situace, kdy mu nebylo všechno jedno. Egyptské vládě neuměl dokázat, že není žid, tajná policie na Kubě mu nevěřila, že nepatří k CIA. V Bagdádu si poseděl ve vězení, v Alžírsku ho okradli, ve východním Pákistánu ho skoro zabili, protože si ho spletli s indickým špionem a na Costa Rica ho skoro utopili.
Na toulkách světem musel ochutnat i různé „lahůdky“. Jedl brouci na všechny způsoby (ověřil při tom pravdivost teorie, že jak se mravenci stravují, tak i chutnají). pochutnat si i na mozku živé opice, která žije v Hong Kongu a ochutnal i velbloudí maso, které se mu zdálo příliš mastné.
¨
Na hodnocení zemí má vlastní metr
Mezinárodní společnosti vytvářejí komplikované žebříčky, ve kterých řadí země podle jejich sociální a ekonomické úrovně. Ale Albert Podell si za ta léta našel vlastní kritéria, podle kterých hodnotí úroveň jednotlivých zemí: nejjasnějším ukazatelem jsou podle něj veřejné toalety a toaletní papír na nich.
Uděluje sedm známek, přičemž nejlepší jednička je za bílý měkký toaleťák, pak následuje bílý tvrdý papír, tvrdý hnědý, modré / zelené / jiné barvy, roztrhané noviny, žádný papír a nejnižší hodnocení získali místa, kde veřejné toalety nemají vůbec. Asi tušíte, jakou známku si odneslo Česko.
V zemích cestoval různými dopravními prostředky, např. historickým letadlem, přelidněným trajektem, kánoí, velbloudem, oslem, rikšou i tuk-tukem. Cestovatel si po svých zkušenostech dovolil tvrdit, že lidé po celém světě (s výjimkou pár zemí) jsou v něčem stejní, a to v lásce ke svým rodinám a dětem , touhou po míru a po hezčím životě.
A všiml si, že lidé v chudších zemích si dokázali více vážit svých krajanů. A která země se mu líbila nejvíc? No přece jeho domovské Spojené státy Americké, ale velmi se mu líbila i příroda ve Švýcarsku a v Nepálu. Strava se Podellovi nejvíce zamlouvala ve Vietnamu, Thajsku a ve Francii, ale kultura je podle něj nejhezčí ve Francii, v Anglii, ve Španělsku a v Egyptě. Vydáte se na podobnou expedici také?
