Kalkata (Kolkata/Calcutta), metropole indického státu Západní Bengálsko, představuje fascinující směsici elegantní, ale chátrající architektury z období britské Indie, půvabných zahrad, přelidněných se tržišť, chrámů pokrytých květinami a obřích veřejných staveb. Dillí je sice politická metropole Indie a Bombaj její finanční centrum, ale Kalkata představuje kulturní srdce země a významné centrum literatury, duchovna, hudby a filmu. Ostatně je to rodné město národního básníka Rabíndranátha Thákura, váženého guru Šrí Rámakršny, sitárového mistra Ravi Shankara a filmaře Satjádžita Ráje (Satyajit Ray). Její problémy s přelidněním a chudobou jsou dobře zdokumentované, ale moderní Kalkata má daleko od depresivních slumů popisovaných v mnoha západních románech. Ulice v centru města, které se táhnou podél východního okraje obrovského Maidan Parku, jsou posety půvabnými stavbami a velkolepými občanskými náměstími, které vybudovali Britové, ale dnes nesou nová jména na počest postav boje za nezávislost země. Nicméně slumy (bustees) na obou stranách mostu Howrah Bridge přes řeku Hugli/Hooghly (který spojuje centrum s hlavním vlakovým nádražím ve vedlejším městě Howrah) představují silnou připomínku nerovnosti, která město rozeštvávala během jeho historie. I dnes míří dobrovolníci do charitativních nadací, které založila Matka Tereza v naději na změnu. Většina cestovatelů si udělá základnu v okolí tržnice New Market v blízkosti působivého Indického muzea a nejslavnější stavby Kalkaty, velkolepé bílé Victoria Memorial (úvodní foto), což je hybridní architektonické dílo někde mezi londýnskou katedrálou sv. Pavla a Tádž Mahalem. Možná nejzajímavějším místem pro průzkum jsou však rušné bazary na ul. Rabindra Sarani a uličky ve čtvrti Kumartuli, kde sochaři vytvářejí tisíce zobrazení bohyně Kálí, která jsou pak rituálně ponořena do řeky Hooghly během bouřlivého svátku Durga Puja konajícího se v září nebo v říjnu. Pro mnohé cestovatele je Kalkata vstupní branou do východní Indie, počáteční bod pro výlety do Darjeelingu, východních Himálají a do NP Sundarbans (s jeho vodními toky a tygry). Téměř každý však stráví pár dní touláním se ulicemi bengálské metropole, kde nasává atmosféru dávné slávy a vybledlé velkoleposti.
Turistická kancelář: West Bengal Tourism Centre
Jak se tam dostat
Letecky
Kalkata představuje centrum pro domácí i mezinárodní lety včetně levných letů nízkonákladových aerolinií, a také dobré místo, kde můžete za rozumné ceny zakoupit letenky na další let do jiných částí Asie. Letiště v Kalkatě nabízí spojení se všemi významnými indickými městy včetně Bombaje, Dillí, Čennaje a Bengalúru (Bangalore). Nejsou k dispozici žádné přímé lety do Kalkaty z Velké Británie ani z USA. Lety s přestupem nabízejí aerolinie Air India, Etihad Airways a Jet Airways.
Doba letu: z Londýna 13 hodin 5 minut (včetně mezipřistání), z New Yorku 18 hodin 40 minut (včetně mezipřistání), z Los Angeles 22 hodin 10 minut (včetně mezipřistání), z Toronta 20 hodin 5 minut (včetně mezipřistání), ze Sydney 13 hodin 15 minut (včetně mezipřistání).
Po silnici
Neuvažujte o cestování do/z Kalkaty autem nebo autobusem, pokud nemáte k dispozici spoustu času a pevnou konstituci. Vzdálenosti z ostatních velkých měst jsou obrovské, silnice potenciálně špatné a podmínky pro řízení ještě horší. Pokud však přesto budete chtít jet autem, pronajměte si auto i s řidičem od renomovaného zprostředkovatele nebo dobrého hotelu a určitě auto sami neřidte (ušetřenou částku za řidiče by značně překročilo vyžadované pojištění navíc). Celkově se doporučuje raději cestovat na delší vzdálenosti vlakem nebo letecky a auto si vypůjčit až v místě. Pro řízení je potřeba mít mezinárodní ŘP pro vypůjčení auta min. 25 let. Maximální povolená rychlost se liší podle místa a typu vozidla, ale dobré pravidlo říká držet se asi 40 km/h v městských oblastech a max. 80 km/h mimo města (pokud to podmínky dovolí). Automobilová asociace východní Indie je hlavní motoristická organizace, a také zajišťuje poruchovou službu.
Trasy – do Kalkaty vede národní dálnice NH34 z města Siliguri a ze severovýchodu, NH19 z Dillí a ze západu a NH16 z jihu a z centrální Indie.
Autobusy – k užitečnějším dálkovým autobusovým spojům patří Siliguri (12 hodin) pro pokračování do Darjeelingu nebo Sikkimu, odjíždějící z autobusového nádraží Esplanade na severním konci Maidan Parku. Dále jsou k dispozici každodenní autobusové spoje do/z měst Puri a Bhuvanéšvar (Bhubaneswar), které také trvají asi 12 hodin; odjíždějí ze stanoviště u Babughatu severně od ul. Eden Gardens Road.
Doba cesty: z Dillí 25 hodin, z Darjeelingu 15 hodin.
Vlakem
Cestování vlakem v Indii představuje nezapomenutelný zážitek, i když na delší cesty se doporučuje cestovat I. třídou a/nebo klimatizovaným vlakem (pro lidi ze Západu nebývají ceny překážkou). V Kalkatě jsou 2 hlavní nádraží; Howrah Junction jižně od Howrah Bridge (Haora Bridge) na západní straně řeky Hugli (Hoogly) nabízí nejvíce spojů do zbytku země. Vlaky z Dillí a ze severu však přijíždějí na nádraží Sealdah východně řeky. Přestože leží jen pár kilometrů na sever od čtvrti BBD Bagh, nechejte si spoustu času na cestu taxíkem k nádraží, protože ulice mohou být v této části města opravdu ucpané. Cesta přes most Howrah Bridge představuje nezapomenutelný zážitek. Jízdenky si můžete rezervovat ve velkých hotelech a u některých cestovních agentur (ty však vyžadují příplatek za rezervaci) nebo přímo v centrální počítačové rezervační kanceláři na 6 Fairlie Place, B.B.D. Bagh. Turisté mohou získat vstupenky prostřednictvím turistické kvóty; bývají zde davy, takže se zařaďte do fronty brzy.
Vlaky provozuje společnost Indian Railways. Plánujte-li více cestování vlakem, kupte si číslo časopisu Trains at a Glance (k dostání na většině nádraží v novinových stáncích a v některých knihkupectvích ve městě) a podívejte se také sem na obecné informace o cestování vlakem v zemi. Pasy Indrail pass, které jsou k dostání v mnoha zemích, Vám poskytnou neomezené cestování po určitou dobu (další podrobnosti najdete na stránkách Indian Railways – Information/International Tourist).
Doba cesty: z Dillí 17 hodin, z New Jalpaiguri 8 hodin, z Bombaje 26 hodin, z Čennaje 27 hodin.
Co dělat a na co se podívat
Indické muzeum (Indian Museum) – hlavní muzeum ve městě vystavuje pozoruhodnou a obrovskou škálu artefaktů umístěnou v několika galeriích věnovaných archeologii, umění, antropologii, geologii, zoologii a botanice. K hlavním atrakcím patří sbírka buddhistického umění, vzácné malby, egyptské mumie a kopie brány Barhut Gateway z 2. stol. př.n.l.. Muzeum samotné představuje kus historie, kdy budova pochází z roku 1875.
Chrám Kálí (Kalighat) je významné poutní centrum pro hinduisty, kde původní chrám byl patrně vybudován před 350 lety a současný pochází z roku 1809. Podle legendy když mrtvolu Šivovy manželky Sátí rozsekal na kusy nebeský disk Sidarshan Chakra, sem dopadl jeden z prstů její nohy. Zřejmě se jedná o původní chrám vesnice Kolikata, která dala Kalkatě jméno, a jedná se o ohromující, ale poněkud ponuré místo; pravidelně zde bývají obětovány kozy na počest bohyně-ničitelky Kálí.
Victoria Memorial – obrovská koloniální budova s kopulemi z bílého mramoru nacházející se na jižním konci Maidanu představuje kombinaci klasické evropské architektury a mughalských vlivů, čímž vznikla jedna z hlavních památek města. Umístěny jsou zde tisíce artefaktů souvisejících s britskou Indií (Raj) a s dalšími kapitolami indické historie.
Ramakrishna Temple, Belur Math – ústředí Ramakrishna Mission (pojmenované podle indického filosofa Šrí Rámakršny z 19. století, kazateli jednoty všech náboženství) spojuje architektonické styly křesťanství, islámu a hinduismu pro vytvoření klidné a meditativní atmosféry. Komplex byl vysvěcen v roce 1898 jedním z jeho žáků.
Chrám Dakshineswar – na břehu naproti chrámu Belur Math (funguje mezi nimi přívoz) severně od města leží místo, kde Šrí Rámakršna dosáhl duchovní vize rovnosti všech náboženství. Chrám věnovaný hinduistické bohyni Kálí byl vybudován v roce 1847 a zahrnuje 12 menších chrámů ve dvoře věnovaných dalším božstvům (Šiva, Radha a Krišna). Obvykle zde bývá plno.
Správní okrsek B.B.D. Bagh – strhující pohled na koloniální historii a architekturu najdete v okrsku kdysi známém jako Dalhousie Square, ale přejmenovaném na Benoy Badal Dinesh Bagh (BBD Bagh) po 3 bojovnících za svobodu a bengálských mučednících. Když královna Viktorie převzala správu Indie od Východoindické společnosti, Kalkata se stala metropolí britské Indie. Na severní straně se nachází obrovská budova Writers‘ Building, v níž je umístěn Sekretariát správy Západního Bengálska, a na jižní straně budova Raj Bhavan, sídlo guvernéra Západního Bengálska.
Maidan Park – jeden z největších městských parků na světě představuje „zelené plíce“ Kalkaty a najdete zde Victoria Memorial, pevnost Fort William i stadion Eden Gardens. Také v parku je umístěn mezinárodní kriketový stadion Ranji Stadium, který je věnován největší sportovní vášni v zemi. Eden Gardens zahrnuje jezírko a pagodu zakoupenou z Myanmaru v roce 1856.
Katedrála sv. Pavla (St Paul’s Cathedral) – hlavní místo křesťanských bohoslužeb ve městě a jedno z nejvýznamnějších v zemi bylo původně vybudováno v letech 1839-1847, ale od té doby několikrát přestavěno kvůli poškození při zemětřeseních. Katedrála byla vytvořena podle kostela St Martin-in-the-Fields v Londýně a je známá svými působivými vitrážovými okny.
Marble Palace – mimořádná budova a kdysi soukromé sídlo nabízí skvělou sbírku soch, obrazů a starožitností ze soukromé sbírky Raji Rajendry Mullicka, včetně obrazů od Rubense a Joshuy Reynoldse. Nápadné muzeum známé především díky svým mramorovým stěnám bylo vybudováno v polovině 19. století a může se chlubit působou architekturou. Pro návštěvu je potřeba mít povolení od Turistického centra Západního Bengálska.
Hřbitov Park Street Cemetery – poklidné místo bylo otevřeno v roce 1767, kdy pohřby probíhaly po setmění se zapálenými pochodněmi a někdy zahrnovaly vojenskou parádu; bylo určeno především pro velký počet Britů, kteří zemřeli ve službě své vlasti. Hřbitov je tichý, zelený a opuštěný, s obrovskými obelisky, pyramidami a klasickými mauzolei všech tvarů a velikostí umístěnými v půvabné zahradě. Je zde pohřben také zakladatel a správce Job Charnock a na hřbitově najdete rovněž památník těch, kdo zemřeli v kalkatské „Černé díře“ (vězení v pevnosti Fort William).