Proslulé kosmopolitní město ve Švýcarsku vdečí za mnoho přítomnosti OSN. Ženeva návštěvníky nezklame. Především leží na vynikajícím místě uprostřed Evropy a je obklopena sněhem pokrytými vrcholky Jurských Alp. Dále je zde velkolepé Ženevské jezero (Lac Léman), které dodnes představuje centrum života ve městě, a také nejslavnější pamětihodnost města, vodotrysk Jet d’Eau. Ale přestože má Ženeva v nabídce řadu přírodních divů, je zároveň centrem diplomacie, výroby hodinek a vědy; to poslední díky přítomnosti Evropské organizace pro jaderný výzkum a jejího velkého hadronového urychlovače. Také další dvě oblasti jsou zde patrné, mimo jiné díky Paláci národů, evropskému ústředí OSN, a vlajkovým obchodům Patek Philippe a Piaget na zdejších bulvárech plných butiků. Jistě proto nepřekvapí, že nepatří k nejlevnějším městům, přičemž místní obyvatele spatříte spíše v oblečení Prada než v sériovém, a ceny všeho (od hotelů po jídlo v restauraci) vyžadují nemalý rozpočet. Nicméně je možné sehnat také výhodné nabídky, především v umělecky orientovaných okrscích Bains a Plainpalais, které jsou plné bleších trhů a současných galerií. Za návštěvu stojí rovněž Carouge, předměstí založené přistěhovalci ze Sardinie, a jedno z nejoblíbenějších míst ve městě, když se setmí. Mnoho peněz nepotřebujete ani na odpočinek na některé z pláží u Ženevského jezera, kde k nejoblíbenějším patří Bains des Pâquis obrácená k vodotrysku Jet D’Eau. Vybudována byla ve 30. letech 20. století a v okolí naleznete také Turecké lázně a sérii malebných kaváren, z nichž většina skýtá výhled na jezero a kolesové parníky, která klidně proplouvají kolem. Parníky představují nenákladný způsob, jak se vydat na jednodenní výlet do půvabného města Montreux nebo vinic u města Vevey, které všechny leží nedaleko odtud.
Turistické kanceláře: na hlavním tahu od vlakového nádraží k jezeru se nachází turistická kancelář Geneva Tourist Office, kterou je těžké minout. Zastavte se zde, abyste se zorientovali, vzali si mapu zdarma a zakoupili kartu Geneva Pass skýtající slevy na řadu atrakcí.
Turistické pasy: asi 2/3 muzeí v Ženevě mají vstup zdarma. To však neplatí pro soukromá muzea, avšak mnohá nabízejí slevu (nebo vstup zdarma) držitelům karty Geneva Pass; ta může platit 24, 48 nebo 72 hodin, přičemž se vztahuje na více jak 50 aktivit, muzeí, prohlídek, atrakcí, a také cestování veřejnou dopravou. Můžete ji zakoupit osobně v turistické kanceláři a v některých hotelech, nebo online a doma si ji vytisknout.
Jak se tam dostat
Letecky
K aeroliniím nabízejícím přímé lety do Ženevy z Velké Británie patří British Airways, easyJet, Jet2 a Swiss. Protože se jedná o vstupní bránu ke slavným lyžařským centrům, jako je Tignes, Verbier a Val d’Isère, bývají lety nejdražší v době od listopadu do března, takže je třeba mít rezervaci s předstihem, abyste získali dobrou cenu. Aerolinie Swiss a United provozují přímé lety z USA.
Doba letu: z Londýna 1 hodina 35 minut, New Yorku 7 hodin 45 minut, Los Angeles 12 hodin 45 minut (včetně mezipřistání), Toronta 9 hodin 45 minut (včetně mezipřistání), Sydney 23 hodin 30 minut (včetně mezipřistání).
Po silnici
Švýcarské silnice jsou dobré, ale horské trasy jsou místy úzké a klikaté. V zimě jsou požadovány zimní pneumatiky a/nebo řetězy a některé trasy mohou být uzavřeny v případě silného sněžení (k dispozici je tel.č. 163 pro informace o podmínkách na silnicích v zemi). Doprava v Ženevě jezdí vpravo a minimální věk pro řízení je 18 let. Maximální povolená rychlost je 120 km/h na dálnicích, 100 km/h na dvouproudých silnicích, 80 km/h na hlavních silnicích a 50 km/h ve městech. Na vedlejších silnicích má přednost doprava jedoucí nahoru do kopce. Zelená značka s číslem znamená, že dálnice podléhá mýtnému a je nutné vystavit štítek (známku) potvrzující zaplacení. Ten si můžete objednat a zaplatit předem na stránkách Swiss Railways; štítek platí 1 kalendářní rok. K řízení stačí Vás ŘP, ale doporučuje se mít také Zelenou kartu (pojištění). Ve Švýcarsku jsou 2 motoristické asociace: Touring Club Suisse (TCS) a Automobil Club der Schweiz (ACS).
Trasy: Ženeva je spojena se zbytkem Evropy systémem vynikajících dálnic. Z jihu můžete jet po Route Blanche („Bílá silnice“) až na okraj Ženevy. Francouzské lyžařské letovisko Chamonix/Mont-Blanc je vzdáleno jen 90 minut cesty odtud a do Itálie se dostanete za 2 hodiny. Větev stejné dálnice skýtá rychlé spojení do Grenoblu na jihu Francie a Lyonu na západě, s dobrým spojením do Paříže. Do Lausanne, Bernu a Curychu se dostanete po silnici A1 vedoucí severním směrem.
Autobusy: ženevské autobusové nádraží Gare Routière se nachází na Place Dorcière blízko vlakového nádraží. Do Ženevy jezdí autobusy Eurolines, které ji spojují s regionálními destinacemi, lyžařskými resorty v Alpách a s významnými městy v Evropě.
Doba cesty: z/do Lausanne 55 minut, Bernu 1 hodina 50 minut, Curychu 3 hodiny.
Vlakem
Cestování vlakem ve Švýcarsku je pohodlné, bezproblémové a vlaky přesné, přičemž často nabízí skvělé výhledy. Hlavní vlakové nádraží v Ženevě je Gare de Cornavin na Place de Cornavin. V terminálu naleznete více jak 20 obchodů, které prodávají vše od novin až po parfémy. Nádraží má k dispozici uzamykatelné skříňky, půjčovnu jízdních kol a peněžní služby. Železniční síť skýtá rychlé spojení ve Švýcarsku i mimo něj, se spoji do Lausanne, Bernu, Basileje a Curychu; dále jsou přímé spoje do Paříže a Milána. Národní přepravce Švýcarské spolkové dráhy SBB-CFF www.sbb.ch pokrývá většinu země. Rychlovlaky společnosti TGV Lyria spojují Ženevu s Lausanne, Paříží, Marseille, Nice a mnoha dalšími destinacemi ve Francii. V některých vysokohorských oblastech železnici stále provozuje jiná soukromá společnost, která službu poskytovala původně – to se však týká pouze cestujících mimo hlavní turistické regiony.
Doba cesty: z/do Curychu 2 hodiny 40 minut, Lausanne 35 minut, Bernu 1 hodina 45 minut, Basileje 2 hodiny 40 minut, Paříže 3 hodiny 10 minut, Milána 4 hodiny.
Na co se podívat
CERN – přímo na hranici mezi Francií a Švýcarskem leží laboratoř Evropské organizace pro jaderný výzkum, přední světová organizace pro výzkum částicové fyziky. Je proslulá především jako místo, kde Tim Berners-Lee vytvořil první internetovou stránku na světě, a také je zde Velký hadronový urychlovač (LHC), největší a nejsilnější urychlovač částic, který vysílá částice obíhající v podzemním okruhu o délce 27 km. Návštěvníci mohou spatřit fascinující zařízení při komentované prohlídce, zatímco další budova CERN, nasvícená koule vysoká 27 m a nazývaná Globus vědy a inovace (foto), hostí stálou expozici pomáhající zorientovat se v částicové fyzice. Vstup je pro děti od 12 let; je dobré se s problematikou trochu seznámit předem, abyste pak rozuměli tomu, co uslyšíte při návštěvě CERN.
Hora Mont Salève – hned za hranicí ve Francii se tyčí hora Salève, která je však považována za horu v Ženevě a je vzdálená jen 20 minut cesty autobusem od centra. Vydejte se nahoru autem nebo lanovkou, abyste mohli obdivovat vynikající panoramatický výhled na Ženevské jezero, Ženevu a Mont Blanc. Prochází tudy řada pěších turistických stezek a často narazíte na paraglidisty vrhající se do propasti. Méně aktivní návštěvníci se mohou těšit alespoň výhledem z některé z restaurací a kaváren na vrcholu.
Katedrála sv. Petra (Cathédrale Saint-Pierre de Genève) postavená v letech 1160-1252 je překvapivě malá na ústřední místo náboženského života v Ženevě. Ještě překvapivější je její kombinace románského, gotického a neoklasicistického stylu. Strohost hlavního kostela působí velmi vhodně pro budovu, v níž kázal protestantský reformátor Jan Kalvín (1536-1564). V kontrastu s tím kaple Makabejských z 15. století (zrenovovaná v roce 1875) je přehlídka zlacených ozdob na modrém a rudém podkladu. Neoklasicistická fasáda byla doplněna v roce 1750. Pod katedrálou se nachází archeologická lokalita s vykopávkami z předkřesťanské éry, zatímco výstup po 157 schodech na vrchol severní věže odmění návštěvníky pěknými výhledy na staré město a na jezero.
Jet d’Eau (fontána) je součástí nejznámějšího pohledu na Ženevu a většina lidí si ho vybaví jako první. Jet d’eau je jakási ženevská „eiffelovka“, která skýtá ikonické pozadí pro snímky mnoha turistů. Vodotrysk dominuje přístavu a každou sekundu vychrlí 500 l vody do výšky asi 140 m. původně však měl do turistické atrakce daleko: jednalo se o tlakový vypouštěcí ventil pro zásobování města vodou. Vodní prvek je v noci nasvícen a dodává impozantní rozměr přehlídce ohňostrojů, která zde probíhá vždy v srpnu. Během dne se vodotrysk postará o speciální efekt sám, ale ve slunečném období jsou v něm navíc vidět chvějící se duhy.
Maison Tavel – stavba z 12. století ve starém městě je oficiálně nejstarší soukromý dům v Ženevě, který byl přebudována po požáru v roce 1334 a představuje fascinující příklad středověké architektury ve městě. Město ho odkoupilo v 80. letech 20. století a jeho 6 pater dnes ukazuje život ve městě od 14. do 19. století. Nenechte si ujít původní klenutý sklep z 12. století a reliéfní mapu v podkroví ukazující, jak Ženeva vypadala předtím, než byly v roce 1850 zbořeny městské hradby. V muzeu se někdy konají také dočasné výstavy.
Palác národů (Palais des Nations) – rozsáhlá budova ve tvaru dvojité podkovy umístěná v parku se starými stromy je evropským ústředím OSN a největším centrem po tom v New Yorku. Vybudována byla v letech 1929-1936 pro Společnost národů (předchůdce OSN), takže z hlediska historického významu je mimořádná. Při komentovaných prohlídkách se návštěvníci podívají do Zasedací síně, Sněmovny Rady a Místnosti pro lidská práva a alianci civilizací s fantastickým stropem, který maloval španělský umělec Miquel Barcelò. Není divu, že návštěvy paláce jsou mimořádně oblíbené a přilákají více jak 100 000 turistů ročně. Prohlídky trvají hodinu a probíhají ve 12 jazycích.
Mezinárodní muzeum červeného kříže a červeného půlměsíce (Musée International de la Croix-Rouge et du Croissant-Rouge) bylo kompletně zrenovováno v roce 2013 a dokumentuje práci Červeného kříže, od humanitární vize zakladatele Henryho Dunanta v roce 1863 přes řadu konfliktů ve světě, kde se činnost organizace ukázala jako zásadní. Stálá expozice nazvaná The Humanitarian Adventure (Humanitární dobrodružství) je rozdělena do 3 tematických sekcí, kde každá obsahuje dojemná videa se svědectvími o práci Červeného kříže. Obzvlášť působivá je část popisující, jak Červený kříž dává dohromady rodiny po válkách nebo genocidě, zatímco výjimečná je sbírka více jak 6 mil. osobních karet popisujících osudy válečných vězňů z I. světové války.
Carouge – městečko umělců a řemeslníků ležící asi 2 km jižně od centra Ženevy je plné restaurátorů knih a starožitností, sklářů, hodinářů, módních návrhářů, kloboučníků, a také stylových bister a restaurací. V roce 1772 zde Sardinské království založilo město, které mělo konkurovat Ženevě. Carouge často měnilo své pány, ale v roce 1816 bylo připojeno k Ženevě a stalo se součástí Švýcarska. Jeho architektura však zůstává v italizujícím stylu a úzké ulice jsou přímé a uspořádané, s byty shlížejícími do širokých zelených dvorů. Bydlí zde především ženevská bohéma, takže Carouge představuje zajímavou alternativu k elegantnímu centru města.
Anglická zahrada (Jardin Anglais) a Květinové hodiny (Horloge Fleurie) – v Anglické zahradě pocházející z roku 1854 se nachází Národní památník, socha dvou žen (Ženevská republika a Helvetia), které společně symbolizují uvedení Ženevy do švýcarské konfederace v roce 1814. V parku se nachází elegantní bronzová fontána a Květinové hodiny (L’Horloge Fleurie), které byly nainstalovány v roce 1955 na počest hodinářského průmyslu v Ženevě a dnes je zlobí víc jak 6500 rostlin. Hodiny mají průměr 5 m a obvod 17,7 m. A pokud Vás zajímají kuriozní světové rekordy, jejich druhá ručička patří k nejdelším na světě s délkou přes 2,5 m.
Reformační zeď (Mur des Réformateurs) – její stavba započala v roce 1909 ke 400. výročí narození protestantského reformátora Jana Kalvína považovaného za duchovního otce města. Monument dlouhý 100 m se skládá z obřích soch čtyř hlavních postav reformačního hnutí: Jana Kalvína (1509-1564), Théodore de Bèze (1519-1605), Johna Knoxe (asi 1514-1572) a Williama Farela (1489-1465). Čtveřice přísně shlíží na odpočívající studenty v parku Parc des Bastions v univerzitním okrsku.
Botanická zahrada (Jardin Botanique) – světoznámou ženevskou Botanickou zahradu vytvořil botanik A. P. de Candolle v Parc des Bastions v roce 1817. Na současné místo byla přesunuta v roce 1904, přičemž zahrada o rozloze 28 ha zahrnuje skleníky s tropickými rostlinami ze 6 kontinentů, jezero s řadou vodních druhů rostlin, růžovou zahradu (rosarium), arboretum, „zahradu smyslů“, voliéru a park se vzácnými zvířaty, a také výzkumnou laboratoř, sbírku herbáře (přístupnou po dohodě) a rozsáhlou knihovnu. Celkově zahrada obsahuje asi 14 000 různých druhů rostlin z celého světa.
Muzeum moderního a současného umění (MAMCO) je otevřeno od roku 1994 a umístěno v někdejší továrně, přičemž se jedná o největší muzeum moderního umění ve Švýcarsku zabírající čtyři patra. Industriální architektura výrazně přispívá k atmosféře místa, které se zaměřuje na konceptuální umění posledních 50 let. Kromě stálé sbírky muzeum vystavuje řadu dočasných expozic, často s účastí umělců z různých zemí světa. Ke stálým částem patří L’Appartement, věrohodná reprodukce pařížského bytu sběratele umění Ghislaina Mollet-Viéville, na kterou zapůjčil vlastní nábytek, obrazy a sochy.
Muzeum Patek Phillipe (Musée Patek Philippe) – pokud o švýcarských hodinkách nevíte o nic víc než o kukačkových hodinách (které však pocházejí z Německa), zde na Vás čeká osvícení. Ženeva a nedaleký kanton Jura má dlouhou tradici spojenou s hodinami všeho druhu a společnost Patek Philippe Company patří k nejlepším výrobcům švýcarských hodinek. Expozice je rozdělena do dvou hlavních sekcí: první vystavuje starožitné hodinky od 16. do 19. staletí, z nichž mnohé jsou pozoruhodné mistrovská díla svého druhu, zatímco druhá vystavuje hodiny od Patek Philippe od roku 1839 do současnosti.
Unikátní muzeum hodin ve Švýcarsku má tvar spirály