Nebyli jste letos na dovolené? Toto vám hrozí

Pro mnohé Čechy je letní dovolená obdobím, na které se těší po celý rok. Další si ji zase nemohou dovolit, a to i přesto, že pracují. Existuje i další skupina: lidé, kteří mají sice dost peněz, jsou však závislí na práci a nechtějí se od ní odpoutat. Pokud patříte ke skupině workoholiků, zamyslete se nad následujícími větami.

Co hrozí těm, kteří kvůli pracovnímu vytížení nechodí na dovolené? Ve stále větším počtu knih z oblasti medicíny, psychologie a managementu, se píše o tom, co už jste zřejmě psychicky i fyzicky pocítili. Soustavná práce bez dlouhodobého odpočinku si vybírá vysokou daň nejen na duševním, ale i tělesném zdraví. V čem přesně spočívá důležitost dovolené?

Tělesná daň
Mezi lidmi, kteří nechodí na dovolené a rizikem výskytu kardiovaskulárních chorob existuje silné pouto. Dokázal to takzvaný Framinghamův výzkum, který probíhal od roku 1948 až do roku 1991. Zúčastnily se ho ženy, které se dlouhodobě starali o domácnost.

Ukázalo se, že u těch, které na dovolené chodily jen každých šest let nebo ještě více sporadicky, existovalo až dvakrát větší riziko infarktu či vážného problému se srdcem než u žen, které byly na dovolené každý rok. Netýká se to pouze žen.

V Americkém epidemiologickém žurnálu zveřejnili v roce 2012 vědci výsledky 50 let probíhajícího výzkumu. Ty ukázaly, že deset-a-více-hodinový pracovní doba denně zvyšuje riziko vzniku srdečních problémů u obou pohlaví o 80 procent. Důvodem jsou zdravotní problémy spojené s dlouhodobým vystavováním se stresu.

Pro mnohé Slováky je letní dovolená obdobím, na které se těší po celý rok. Další si ji zase nemohou dovolit, a to přesto, že pracují. Existuje i další skupina: lidé, kteří mají sice dost peněz, jsou však závislí na práci a nechtějí se od ní odpoutat. Pokud patříte ke skupině workoholiky, zamyslete se nad následujícími větami.

 

Psychická daň
Tak jako pracovní stres negativně ovlivňuje naše mentální zdraví, dovolená jej naopak zlepšuje. Ukázalo se tak díky další dlouhodobé studii, která skončila v roce 2012 a uskutečnili ji vědci z Finského institutu pracovního zdraví. A nejen to.

U lidí, kteří pracují 11 a více hodin denně, existuje až dvakrát vyšší riziko deprese než u těch, kteří jsou v práci jen osm hodin. K podobným závěrům přišli v roce 2013 i pracovníci Univerzity v Uppsale. Zjistili to díky objasnění vztahu prodeje antidepresiv a chození na dovolené. Zřejmě vám je jasné, že léky si častěji kupovali lidé, kteří práci věnovali všechen svůj čas a zapomínali na odpočinek.

Pracovní daň
Asi vás nepřekvapí, že relax mimo práce má příznivý vliv na výkon, který podá člověk v zaměstnání. Psychologové z Kalifornské univerzity to zjistili díky účastníkům výzkumu, kteří měli kreativním způsobem řešit různé problémy. Ti, kterým dopřáli čas na relax, dokázali problémy vyřešit dříve a jednodušší cestou.

V kontrastu s tím jsou zjištění Finského institutu pro pracovní zdraví z roku 2008. Během pěti let zkoumali odborníci rozdíly mezi lidmi, kteří pracovali 55 hodin týdně, a těmi, kteří měli běžní, 40-hodinový pracovní týden. Delší pracovní doba způsoboval snížené kognitivní schopnosti, zhoršení slovní zásoby i argumentace.

A konečně další pozitivní zjištění. I vy máte po dovolené pocit, že se nabytá energie již po pár dnech v práci ztrácí? Je to normální. Dlouhodobé pozitivní účinky na zdraví člověka ale nelze popřít.