Maličké muzeum se nachází v městečku Hólmavík na poloostrově Westfjords a zaměřuje se na mrazivé období v 17. století, kdy bylo na hranici upáleno více jak 100 čarodějů (naprostá většina obžalovaných totiž byli muži). Velkou atrakcí jsou „nekrokalhoty“ vytvořené z lidské kůže, a k dalším artefaktům patří runy, kouzla a lebky. Zcela vážně ale tohle muzeum hodně vypovídá o lidském sklonu – známém napříč celou historií – stíhat jedince, kteří jsou „jiní“.
Skvělé muzeum umístěné v suterénu kina z roku 1912 oslavuje špatné umění spolu s upřímností a nadšením těch, kdo „vytrvali i přesto, že se dílo nepodařilo“. Vše začalo olejomalbou od neznámého malíře nalezenou v odpadcích; muzeum poté začalo sbírat a vystavovat „kvalitní špatné umění“. Okamžitě se setkalo s úspěchem a nechtěně přilákalo také dva zloděje – předměty naštěstí byly později vráceny zpět. Muzeum je známé svými přísnými standardy na vystavovaná díla, takže mnoho potenciálních žadatelů o umístění své práce prostě zjistí, že „nejsou dostatečně špatní“. A vystavené práce jsou bezpochyby přesvědčivě špatné.
Přezdívá se mu „muzeum smrti“ a je to ponurá sbírka v 6 malých muzeích nevhodná pro slabé povahy. Původně bylo muzeum zamýšleno jako zdroj poznání pro zdravotní profese, později však byla sbírka šokujících anatomických anomálií zpřístupněna veřejnosti. Spatřit zde můžete děti s genetickými poruchami, zakonzervované orgány (včetně obřího šourku, který byl odstraněn muži trpícímu elefantiázou), řady a řady lebek, a také mumifikované tělo Si Quey, sériového vraha, který v 50. letech 20. století zabil a snědl 6 dětí.
Chez Galip je proslulý výrobce keramiky, pozornost ve světě však získal díky přehlídce více jak 16 000 pramenů vlasů umístěné pod jeho hrnčířskou dílnou. Každá kadeř nese jméno a kontaktní údaje ženy, která ji zde zanechala. Vše prý začalo tak, že známá majitele sklepa tu nechala první kadeř vlasů, když se loučila; další, kterým se to zalíbilo, pak začaly přidávat svoje vlasy, čímž vznikla současná sbírka. Návštěvníci jsou vybízeni k tomu, aby tu také nechali pramen svých vlasů: jednou až dvakrát ročně se náhodně vybere jeden pramen a majitelka je kontaktována s nabídkou ubytování v přilehlém penzionu. Nejedná se sice o tradiční museum, ale i tak stojí za pozornost.
První muzeum v Rusku, které založil car Petr Veliký v roce 1714, není úplně běžné. Moderním návštěvníkům přijde zdejší rozsáhlá sbírka zdeformovaných dětí a vypreparovaných částí těl trochu děsivá, ačkoli jejím cílem bylo ukázat, že abnormality jsou hříčkami přírody, nikoli démonů. Pokud by Vám přišla příliš odpudivá, zamiřte raději do Muzea antropologie a etnografie v té samé budově; zde najdete přehlídky oděvů a artefaktů mapujících historii různých kultur z celého světa.
Muzeum, které založila dvojice umělců, představuje sentimentální předměty, které zůstaly z rozpadlých partnerských vztahů, a související příběhy o zradě a ztrátě mění všední předměty ve srdcervoucí. Exponáty jsou bizarní i tragické: sahají od jedné ponožky a protézy nohy až po skutečnou sekeru (kterou muž rozsekal nábytek patřící jeho ex). Druhá pobočka muzea byla později otevřena v Los Angeles v Hollywoodu – který je zase místem rozpadlých snů.
Navštívit můžete také Muzeum králíčků (Bunny Museum), kde se nachází více jak 35 000 sběratelských předmětů, a také živí belgičtí obří králíci (kteří dosahují velikosti psa). Muzeum vede dvojice, která se vzájemně obdarovávala králíčky; vše původně začalo jako vtip, z něhož se později stalo registrované muzeum, vedené dnes spíše pro zisk. Kromě zaměření se na zobrazení králíčků v populárních médiích se muzeum také dotýká toho, co tito ubozí tvorové zakouší z rukou lidí.
Ponořte se do strašidelného světa, kde 500 soch porostlých mořskými řasami (od soch místních lidí z nedaleké rybářské vesnice až po auta a nábytek) pomalu vytváří gigantický umělý podmořský útes. Sochy, které vznikly proto, aby odlákaly potápěče od pravých korálových útesů trpících velkou návštěvností, z velké části vytvořil britský sochař Jason deCaires Taylor a představují komentář ke vztahu člověka k přírodě, v dobrém i špatném smyslu.
Zde budete mít jedinečnou příležitost navštívit komentovanou prohlídku místnosti plné víceúčelových komod, nočníků i splachovacích záchodů z celého světa. K zajímavostem patří replika „děrovaného trůnu“ Ludvíka XIV. (který měl dvojí funkci) nebo záchody maskované jako stoh knih či klenotnice. Jedná se o ucelenou historii hygieny a hygienických zařízení v průběhu věků, což je tím naléhavější, když si uvědomíte, že muzeum řídí charita podporující hygienu (která mnohde v Indii představuje problém dodnes).
Návštěva tohoto muzea pro Vás bude buď fantastická, nebo hrozná. Město Baraboo, známé také jako „cirkusová metropole světa“, je zimním domovem proslulého amerického cirkusu Ringling Circus a nachází se zde Mezinárodní síň slávy pro klauny a Výzkumné centrum (Clown Hall of Fame and Research Centre). Je to muzeum, které jde překvapivě do hloubky, co se týče klaunství jako umělecké formy ve světě. To dokládá široká škála artefaktů, od vystřelovacích květin až po klaunská auta. Muzeum také představuje cenný zdroj pro mnohé aktivní klauny, které zde můžete spatřit, jak si důkladně prohlížejí exponáty, a možná zahlédnete i pestrobarevný vůz zaparkovaný venku.
Samonivelační hmoty jsou klíčovým materiálem pro přípravu podkladů před pokládkou různých podlahových krytin, jako je…
Zážitkové dárky a poukazy se staly velmi populárním způsobem, jak obdarovat naše blízké. Představte si,…
Pokud se zajímáte o to, kolik stojí metro ve Valencii, je důležité si uvědomit, že…
Valencie, rozprostírající se na pobřeží Středozemního moře, je třetím největším městem Španělska a díky své…
Po příletu na letiště ve Valencii, které je oficiálně známé jako Letiště Manises, se návštěvníci…
Valencie, toto nádherné španělské město nacházející se na pobřeží Středozemního moře, je místem, které oplývá…