NEJVÝŠE POLOŽENÉ MĚSTA NA SVĚTĚ: JAK VYPADÁ  ŽIVOT V ZÁVRATNÉ NADMOŘSKÉ VÝŠCE?

Ve vysoko položených oblastech hrozí nedostatek kyslíku a ohrožení života, přesto se tato místa staly domovem více než 140 milionů lidí po celém světě. Od bolivijského města El Alto až po Lhasa v Tibetu – městský život se probojoval i do oblastí s vysokou nadmořskou výškou.

Přestože si život v nadmořských výškách vyžaduje zdolání několika výzev, lidé žijící v těchto oblastech jsou schopni adaptovat se na nižší hladiny kyslíku. Důkazem toho je i osídlení s populací několika milionů lidí. Odhaduje se, že minimálně 140 milionů lidí žije v nadmořské výšce více než 2 400 metrů. Města s takovým osídlením se nacházejí zejména ve třech vysokohorských oblastech: v asijských Himalájích, jihoamerických Andách a v africké Etiopské vysočině.

Množství vysoko položených míst roste zejména díky přírodním zdrojem a minerálům. Například La Rinconada (na titulní fotografii), město v Peru ve výšce 5 100 metrů nad mořem, prosperuje díky těžbě zlata, v dalších oblastech se zas těží stříbro.

La Paz a El Alto – vysoko položené města s rostoucí ekonomikou

Ve výšce 3 640 metrů nad mořem, v kaňonu bolivijského Altiplano, leží vystavené větru město La Paz. Jde o nejvýše položené hlavní město na světě. Kromě La Paz se Bolívie může pochlubit dalším velkoměstem ve velké nadmořské výšce – ještě vyšší, 4 150 metrů nad mořem, se na okraji kaňonu nachází město El Alto. El Alto bylo na počátku 20. století neosídlenou, ale díky sousedství s La Paz se začalo rozvíjet. Velký boom zažívala výstavba množství nablýskaných vil a luxusních budov.

Město v roce 2014 na usnadnění dopravy vybudovalo lanovkový systém za 234 milionů dolarů, který s délkou více než 500 metrů spojuje El Alto a La Paz. Jde o nejdelší městský lanovkový systém na světě, přičemž zkracuje čas potřebný na dopravu a snižuje výdaje občanů na pohonné látky.

Turisté, jejichž přilákalo město La Paz, během výstupu ihned zjistí, jaké náročné je dýchat v tak velké nadmořské výšce. Každý krok se stává výzvou a náročné je i usnout, zda vykonávat běžné každodenní činnosti. Podle domácích ve výškách není jednoduché ani vaření – nedostatek kyslíku ovlivňuje dokonce i proces kynutí chlebu.

Lhasa – oáza klidu s buddhistickými chrámy

Dalším příkladem je město Lhasa, ležící 3 650 metrů nad mořem v centru Tibetu. Obklopené horami s výškou 5 500 metrů je na rozdíl od La Paz dokonale chráněno před nepříznivými povětrnostními podmínkami. Lhasa se v 7. století stalo královským městem a bylo v něm vybudováno několik buddhistických chrámů, díky čemuž se z něj stala oáza klidu.

Náročné podmínky pro lidský organismus

Už nadmořská výška více než 1 500 metrů se začne fyzicky projevovat na lidském organismu. Čím vyšší nadmořská výška, tím nižší krevní tlak. Dostupné je menší množství kyslíku k dýchání, což znamená, že plíce musí pořádně zapracovat, aby do krevního oběhu dostaly potřebný kyslík. Trvá několik dní, někdy i týdnů, než si tělo zvykne na tyto změny. Čím vyšší půjdete, tím intenzivnější je efekt na organismus. Nejvyšší nadmořská výška, kterou dokáže lidské tělo tolerovat, je okolo 5 950 metrů.

Život ve vysokých oblastech však kromě fyzické náročnosti přináší i několik benefitů. Lidé, kteří se narodí v takovém prostředí, disponují lepším okysličováním organismu, lepší kapacitou plic a mají silnější organismus. Další výzkumy zjistily, že čím je vyšší nadmořská výška, tím je u jedince nižší pravděpodobnost obezity.

Ačkoliv se může zdát, že oblasti s vysokou nadmořskou výškou jsou nehostinné a neosídlenou, rozrostl se v nich rušný městský život – stejný jako městský život v dolinách.