O starověkém Egyptě jsme se učili ve škole, takže všichni máme jakýsi základní přehled. Nejčastěji si vybavíme pyramidy, sfingu, faraona Tutanchamona a Kleopatru. I když možná základní fakta ovládáme natolik dobře, že o tématu můžeme debatovat, existuje spousta dalších věcí, které většina lidí neví. Můžeme jim říkat „záhady“, ale také „zajímavá fakta“, která Vás možná překvapí. Zde uvádíme několik faktů o starověkém Egyptě, kterými můžete překvapit své přátele či příbuzné.
Kdo ve skutečnosti postavil pyramidy?
Ne, nebyli to izraelští otroci. Egyptologové zjistili, že pyramidy postavili placení egyptští dělníci. Podle dokladů bylo povoláno asi 20–30 000 dělníků z chudých rodin v celém Egyptě, kteří obrovskou stavbu vybudovali za zhruba 20 let.
Staroegyptská medicína
Egypťané byli známí svým lékařským uměním, takže panovníci z okolních zemí nejednou žádali faraona, aby jim poslal lékaře pro sebe nebo pro své blízké. Avšak i když měli egyptští lékaři velké znalosti o léčivých vlastnostech rostlin, při léčení i nadále používali kouzla a zaklínání.
Jiný Ježíš
V roce 2013 byl rozluštěn starověký egyptský text, který vyprávěl o ukřižování Ježíše, ale byly zde některé nezvyklé obměny, které jsou pro většinu křesťanů překvapením. Místo se svými 12 učedníky podle textu pojedl Ježíš svou poslední večeři s Pontským Pilátem, který nabídl svého syna jako oběť, aby Ježíše zachránil. Ještě více šokující je tvrzení v textu, že Ježíš dokázal měnit svoji podobu, např. z mladého na starého nebo z bílého na rudého.”
Žena faraonem
Skutečně existovala žena-faraonka, a jmenovala se Hatšepsut. Na trůn se dostala kolem roku 1478 př.n.l. a během její vlády Egypt zažíval mír a prosperitu. Po její smrti však byly téměř všechny stopy o ní po celé zemi vymazány. Podle egyptologů asi 20 let po její smrti zahájili její následovníci kampaň za vymazání Hatšepsut z historie. Její sochy byly zničeny a její jméno seškrabáno na budovách postavených za její vlády.
Svátek omlazení faraona
Věděli jste, že egyptští faraonové museli dokázat, že jsou schopni i nadále vést svoji zemi? To se označovalo jako svátek Heb-Sed a konal se po 30 letech vlády faraona. Faraon přitom musel předvést své fyzické schopnosti. Obřad, který se pak konal každé 3 roky až do faraonovy smrti, vyžadoval, aby se oblékl do krátké suknice s býčím ocasem připevněným vzadu a běžel co nejrychleji po vytyčené závodní dráze. Pokud by nedokázal doběhnout, byl by obětován a nahrazen novým panovníkem (ale nic si nenamlouvejme, často za něj běžel zástupce).
Bílé pyramidy
Pyramidy byly původně zářivě bílé, čehož bylo dosaženo obložením naleštěnými vápencovými deskami. Když pak na pyramidu dopadly sluneční paprsky, rozzářila se. Bohužel ale čas a vlivy počasí sebraly pyramidám jejich původní bílý lesk.
V roce 1301 n.l. zasáhlo Egypt mohutné zemětřesení, které uvolnilo mnoho kamenů. Poškození vnějšku pyramid inspirovalo tehdejší panovníky, aby použili kámen odtud na stavbu mešit v Káhiře. I když stále vypadají působivě, to co dnes vidíme z pyramid v Gíze je jen jejich vnitřní jádro.
Potopená města
Thonis-Herakleion, jedno z největších měst starověkého Egypta, bylo nezvěstné asi tisíc let a znovuobjevené jen před pár desetiletími. Po celou dobu se přitom skrývalo pod vodou.
Archeologové pracující na vykopávkách nalezli spoustu perfektně zachovalých pilířů popsaných hieroglyfy, a také sochy řeckých bohů a panovníků zobrazených ve stylu egyptských faraonů. Objevení ztraceného města patrně změní naše chápání hlubokého propojení mezi starověkými civilizacemi.