Niger je jedna z nejchudších zemí světa, proto cestování sem může být obtížnější, avšak ti, co vytrvají, budou bohatě odměněni. Navíc se do této západoafrické země vrací politická stabilita, takže pomalu se začíná otvírat turistům.
Zemi dávaly podobu saharské obchodní trasy, takže jí po celá staletí procházeli návštěvníci a zanechali za sebou úžasné spojení arabských a afrických tradic. U dnes už nepoužívaných obchodních tras se vynořila města Agadez a Zinder, která si stále uchovávají své staré obchodnické kouzlo. Jsou tvořena krásnými obydlími z nepálených cihle, kde se v labyrintu ulic ukrývají rušná tržiště prodávající keramiku, výrobky z kůže a další dekorativní předměty. Zinder je také známý svým výstředním slavením ramadánu, během kterého jezdci na koních projíždějí ulicemi tím nejvýstřednějším způsobem.
Na rozdíl od Agadezu a Zinder nebyla metropole Niamey nikdy místem transsaharského obchodu a zůstávala relativně nevýznamná až do 20. století; i dnes je to zřejmě nejméně uspěchaná a nejklidnější metropole v oblasti. Leží na bujně porostlých březích řeky Niger, která dala zemi jméno, a je to komerční centrum a skvělé místo, kde se můžete ponořit do místního života.
Největší kulturní akce v zemi se však odehrává v pouštním městě In-Gall. Na konci období dešťů se zdejší zdejší obyvatelstvo (asi 500 osob) zvětší na několik tisíc, když sem přicházejí nomádské kmeny Tuareg a Wodaabe na každoroční festival Cure Salée. Jeho hlavní částí je rituální gerewol, při kterém neženatí muži s nápadným makeupem zpívají a tančí, aby zapůsobili na svoji budoucí nevěstu.
Také přírodovědci si přijdou na své v Nigeru, který je domovem řady národních parků, z nichž nejznámější je Národní park W (podle tvaru řeky v těchto místech); ten je útočiště pro lvy, levharty, slony, paviány a mnoho dalších.
Cestování do Nigeru
K aeroliniím obsluhujícím Niger patří Air France, Ethiopian Airlines, Royal Air Maroc a Turkish Airlines. Nejsou k dispozici žádné přímé lety z Velké Británie či USA.
Doba letu: z Londýna 8 hodin 30 minut (včetně mezipřistání), z New Yorku 15 hodin 30 minut (včetně mezipřistání)
Co dělat a na co se podívat:
- relaxujte v metropoli Niamey
- pozorujte divoká zvířata v Národním parku W
- projděte se labyrintem uliček ve městě Zinder
- navštivte Dosso, někdejší metropoli předkoloniálního království
- nakupujte suvenýry ve městě Maradi
- trhy ve městě Ayorou
- plavby po řece Niger
- navštivte kmenovou slavnost
- staré obchodní město Agadez
- Pohoří Aïr
- pouštní scenérie
Přírodní rezervace Aïr a Ténéré
Do Afriky přijíždí většina turistů proto, aby spatřila „Velkou pětku“ nejnebezpečnějších zvířat (kam patří slon africký, nosorožec dvourohý, lev, buvol africký a levhart skvrnitý). Najdete zde však také rezervaci, kde žijí i jiná divoká zvířata, která sem přišla na návštěvu a už neodešla.
Přírodní rezervace Aïr a Ténéré v severním Nigeru zabírá úžasnou neobydlenou krajinu se skalnatými horami a rozsáhlými moři písku, který je považovaný za nejjemnější na Sahaře. Rezervace má rozlohu 77 300 km², takže se jedná o největší (a podle mnohých i nejpozoruhodnější) chráněnou oblast v celé Africe, jejíž rozsah je ohromující.
Když se vydáte ze základního tábora v Agadezu severovýchodním směrem, přejdete Pohoří Aïr (vyslovuje se „ajír“), které je tvořeno 9 žulovými masivy o velikosti Švýcarska, a pojedete dál 500 km až k rozsáhlému a úžasnému systému dun v poušti Ténéré. Samozřejmě, že návštěva horkého a zcela vyprahlého regionu je záležitost jen pro zkušené expedice. Téměř přehlížená ve zdejší rozlehlé krajině je pak netušená pestrost živočišných druhů.
Přestože mnoho velkých zvířat zabili pytláci a nomádští Tuaregové, kteří se v malých počtech potulují neobydlenou oblastí po celá staletí, samotná nepřístupnost oblasti umožnila mnoha zvířatům přežít. K nim patří nezvykle působící populace hyen, gepardů, paviánů a pštrosů, což jsou pozůstatky z doby, kdy byla tato část Sahary bujně zelená a úrodná.
Typičtější pro vyprahlou kamenitou a písčitou oblast jsou fenci berberští, kočky pouštní, antilopy addax a gazely dorcas. Elegantní přímorožec šavlorohý, skutečný odborník na život v poušti, zde byl naposledy spatřen v roce 1983 a možná už vyhynul, ale to nikdo neví jistě. Také je zde překvapivá hojnost ptáků, zčásti protože se jedná o první kousek zeleně, který spatří, když se stěhují ze Středomoří jižním směrem. Mnohé ze zdejších 165 druhů ptáků se na místě i rozmnožují v úsecích lesa, které rostou v o něco vlhčích horských kaňonech a vádí.
Pokud chcete vidět, co se stane, když zde prší, vydejte se sem v červenci nebo v srpnu, kdy na horních svazích Pohoří Aïr spadne v průměru 75 mm dešťových srážek. To je přímo přívalový déšť ve srovnání s pouštními oblastmi dále na východ v rezervaci, kde spadne průměrně pouhých 20 mm ročně (a na některých místech pouze pár milimetrů jednou za 20 let).
Pokud se rozhodnete vydat do Pohoří Aïr a pouště Ténéré, doporučuje se cestovat terénním vozidlem 4WD s karavanem, anebo na velbloudech, s místními průvodci z Agadezu nebo z Arlitu.
***
Cure Saléé – festival v Nigeru
Kde: Teguidda-n-Tessoumt, In-Gall, Niger
Kdy: týden v první polovině září
Jedna z typických afrických slavností je Salt Cure pořádaná pastevci dobytka z národů Fulba a Tuareg žijícími na Sahaře. Přestože se na událost sjíždějí různé skupiny lidí, Cure Salée pořádaný lidmi Wodaabé patří k slavnostem, které uchvátily pozornost lidí ze Západu.
Když před staletími Fulbové migrovali do západní Afriky, ti, kteří zůstali nomády, si začali říkat Wodaabé („lidé tabu“), což znamená, že lpí na tradičním kodexu a způsobu života svého národa. Zato nestěhovavá část Fulbů označuje své kočovné příbuzné méně lichotivě jako „Bororo“, což je odvozeno od jejich dobytka a naznačuje „ty, co žijí v buši a nemyjí se“. Protože dobytek pro své zdraví potřebuje sůl, nomádi se scházejí v oblasti In-Gall (kde je vysoký obsah soli) v době vrcholu období dešťů, kdy zdejší tráva může uživit i velká stáda dobytka. Během slavnosti Cure Salée spatříte muže na velbloudech křižující přes pláně, kteří se snaží udržet svůj dobytek pod kontrolou.
Celá akce však slouží především jako společenské setkání a příležitost k namlouvání si opačného pohlaví. Nejnápadnějším příkladem toho je festival Gerewol, při kterém se svobodní muži účastní „soutěže krásy“, aby upoutali pozornost vhodných dívek a žen. Muži i ženy Wodaabé mají dlouhé štíhlé elegantní postavy a věří, že byli obdařeni velkou krásou. Mít atraktivní děti je přitom tak důležité, že muži, kteří nejsou příliš hezcí, půjčují své ženy atraktivnějším mužům, aby měli pěkného potomka!
Hlavní událostí je pak Yaake, pozdně odpolední představení, kdy muži tančí a předvádějí svoji krásu a charisma. Předtím při přípravách stráví hodiny zdobením se u malého zrcátka. Plně vystrojení vytvoří dlouhý průvod: mají načerněné rty (aby jejich zuby vypadaly světlejší), zesvětlené tváře, bílé šmouhy na čele a nose, hvězdičkové kresby na tvářích, vlasy spletené do copánků, složité ozdoby hlavy, na sobě nákotníky, šperky, korálky a lesklé předměty. Všichni přitom chtějí zdůraznit kvality, které jsou pro ženy atraktivní: štíhlé tělo, dlouhý úzký nos, bílé pravidelné zuby a jasné oči.
Muži tančí po celé hodiny posilněni stimulujícími nápoji, dokud se dívky a ženy nesměle nerozhodnou. Rivalita mezi nápadníky přitom může být obrovská. Aby dokázali svoji mužnost, účastní se mladí muži soutěže Soro, při které stojí a usmívají se, zatímco ostatní se snaží je shodit pomocí velkých klacků. Pokud je výsledkem žádost o ruku, dotyčný muž odnese rodičům dívky dýni (kalabasu) mléka. Pokud ji přijmou, odvede jim „cenu za nevěstu“, což jsou 3 kusy dobytka, které se během následujících oslav porazí.
Od roku 2005 využívá vláda Nigeru festival jako turistickou atrakci a příležitost vysílat zprávy těžko zasažitelnému domorodému publiku, což nesou nomádi s velkou nelibostí.
Místní atrakce: Agadez je významné obchodní město na Sahaře, kde budete mít z Velké mešity (Grand Mosquée) výhled na daleko na poušť a na Pohoří Aïr.