Výbuch v jaderné elektrárně Černobyl je jednou z nejhorších katastrof, jaké lidstvo zažilo. V souvislosti s ní se ale v současnosti nabízí i pohled na dosud největší pohyblivou suchozemskou stavbu. Je jí kryt, který má zakrýt pozůstatky jaderného reaktoru.
Komplex elektrárny dominuje severozápadní části Ukrajiny již desítky let . Radiace přímo nad zničeným reaktorem je stále mimořádně vysoká, takže v této oblasti nikdo nemůže pracovat déle než pár minut. V souvislosti se stavbou krytu tedy bylo nejprve nutné uskutečnit jiný masivní projekt: vyčištění a dekontaminaci okolí reaktoru tak, aby zde bylo možné kryt sestavit a pak jej přesunout na určené místo.
Zamčená budoucnost
Kryt je tak velký, že by bylo možné pod něj umístit několik letadel Boeing 747 nebo pařížský stadion Stade de France s kapacitou 80 tisíc míst. Pod dokončení dosáhne hmotnost 31 tisíc tun a jeho samotné umístění nad reaktor zabere několik dní.
Na projekt dohlíží oddělení jaderné bezpečnosti Evropské banky pro obnovu a rozvoj. „Jde o nejsložitější a nejjedinečnější úlohu, jejíž jsme kdy čelili. Dokud nebude kryt namístě, nikdo nebude před radiací zcela v bezpečí. Naším cílem je však nejen ochrana životního prostředí před zářením, ale i zlikvidování radioaktivního materiálu, který se v elektrárně nachází,“ říká její šéf.
Nebezpečná kombinace
Pozůstatky paliva z reaktoru jsou mimořádně nebezpečné. Jde o 100 tun uranu, tunu plutonia a množství dalších radioaktivních prvků , které se slily do obrovské masy. V té jsou zamíchány i tuny písku a bóru, které na místo neštěstí nasypali krátce po katastrofě záchranné jednotky.
Pár týdnů po výbuchu se úřady rozhodly pohřbít zbytky reaktoru pod železobetonovým sarkofágem. Mělo však jít jen o dočasné řešení , které v současnosti nutně potřebuje opravu. Lenar Sagidulin, který na umísťování sarkofágu pracoval, říká: „Na jedné ze stěn elektrárny není sarkofág žádným způsobem upevněn a je plný prasklin. Může se kdykoli zhroutit.“
Tvrdý oříšek.
S konstrukcí nového krytu se inženýři mimořádně natrápili. Musí odolat zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy škály, tornádu třetího stupně a teplotám v rozmezí -43 až 45 stupňů Celsia.