O chorvatském víně

Víno v Chorvatsku má svůj počátek v 5. stol. př.n.l., kdy řečtí osadníci vybudovali první vinice na chorvatském pobřeží. Během války v 90. letech bylo mnoho vinic a vinařství v zemi zničeno, ale vinařský průmysl se od té doby postavil na nohy a dnes nabízí vynikající kvalitní vína, která můžete ochutnat.

Chorvatské víno na první pohled

Chorvatsko je malá země, ale velmi rozmanitá, a její základní geografické rozdělení na kontinentální a pobřežní část je možné přenést také na výrobu vína. Většina bílého vína (67 %) se vyrábí ve vnitrozemí, zatímco 32 % červeného na pobřeží. Růžové (rosé) je relativně vzácné. Kontinentální část produkuje bohaté bílé víno s ovocnou vůní, stylově podobné sousedním zemím: Slovinsku, Rakousku a Maďarsku. Na chorvatském pobřeží mají vína z Istrie na severu podobný styl jako vína vyráběná v nedaleké Itálii, zatímco více na jih se víno podobá červenému v typickém středomořském stylu. Na ostrovech a na dalmatském pobřeží dávají místní odrůdy hroznů, mikroklima a poměrně drsná příroda ve vinicích vzniknout velmi individuálním vínům včetně některých chorvatských nejznámějších, jako je Plavac Mali.

Hlavní fakta o chorvatských odrůdách hroznů

V Chorvatsku se pěstují 3 hlavní odrůdy hroznů: Graševina (suché aromatické bílé víno s jablečnými tóny, ve stylu suchého ryzlinku), Malvazija Istarska (osvěžující bílé s kořeněnými tóny) a Plavac Mali (odvážené červené s pronikavým červeným ovocem/třešněmi a kořením).

Červené hrozny Plavac Mali, z nichž vzniká nejlepší chorvatská červené víno, je ve skutečnosti potomkem odrůdy Zinfandel (nazývané také Primitivo). Takže máte-li rádi Zinfandel a Primitivo, bude Vám chutnat také Plavac Mali.
Perlivé chorvatské Prosecco se vyrábí z bílých hroznů Bogdanuša; protože severní Istrie a italské Benátsko mají velmi podobný vinařský terroir, milovníci Prosecca by se měli podívat také na istrijská perlivá vína.
Malvazija z Istrie a Pošip z Korčuly jsou odrůdy, z nichž vznikají některá z nejproslulejších bílých vín Chorvatska.

Chorvatská jídla, která byste měli na dovolené ochutnat

Hlavní vinařské regiony

Slavonie – nejoblíbenější odrůda v severovýchodním regionu Slavonii je Graševina (ryzlink vlašský) v kombinaci s řadou „mezinárodních“ odrůd, jako je Chardonnay, Traminac (tramín červený), Sauvignon, rulandské šedé a ryzlink rýnský. Slavonské klima je chladné kontinentální a slavonské víno suché, svěží a mírně aromatické.

Plješevica – oblast Pleševica se nachází více na západě a je malá, přitom však definitivně jedna z nejvýznamnějších na vinařské mapě země. Leží 30 km jihozápadně od metropole Záhřebu a pěstuje se zde především Chardonnay, Graševina, rulandské bílé, tramín červený, ryzlink a modrý portugal (chorvatská verze Beaujolais). Má kontinentální klima, ale přitom spoustu slunce, takže zde vznikají některá z nejlepších chorvatských perlivých vín, část z nich tradičním (šampaňským) způsobem výroby.

Istrie – přestože bývá Istrie nazývána „chorvatské Toskánsko“ (a zdejší krajina se skutečně podobá toskánské krajině), na Istrii byste měli pít spíše bílé víno a ne červené. Nejoblíbenější istrijské víno je Malvazija (malvasia), ale můžete ochutnat také Teran (terrano), muškát, Cabernet Sauvignon nebo Merlot.

Dalmácie – mnohé z chorvatských nejlepších a nejdražších vín se vyrábí v centrální a jižní Dalmácii, kde vzniká téměř všechno chorvatské červené. Také je místem vzniku Plavac Mali, původní chorvatské odrůdy, která byla vznikla jako potomek zinfandelu (u zinfandelu bylo zjištěno, že vznikl v Chorvatsku…). Kromě Plavac Mali můžete ochutnat také další původní vína z Dalmácie, jako je Babič, Bogdanuša, Grk nebo Kujundžuša. Polostrov Pelješac je domovem vín Dingač a Postup, prvních chorvatských chráněných vinařských regionů; vína Dingač a Postup Plavac Mali mají chráněný původ.