Bílé nebo červené, bohatě aromatické, silné, plné nebo lehké, suché nebo sladké – bez ohledu na to, jakému vínu dáváte přednost, všechny naleznete ve vinařských regionech ve Slovinsku.
Vybraná vína ze 3 vinařských regionů s 9 vinařskými okrsky (pod-regiony) se řadí k nejlepším na světě, pokud jde o kvalitu. Kvůli rozdílům v půdě, klimatu a metodách uložení má každý vinařský region vlastní výběr odrůdových vín. Slovinské vinice se nacházejí v samém centru evropského „vinařského pásu“ (pás lokalit ideálních pro pěstování vína zahrnuje také francouzské Burgundsko). Kombinace vlivů klimatu a půdy umožňuje Slovinsku větší rozmanitost v nabídce vína, takže se zde pěstuje 52 odrůd vinné révy.
Slovinské víno dosahuje vrcholu ve světovém měřítku
Výroba vína ve Slovinsku se stává jedinečným uměním. Stále více butikových vinařství investuje svoji energii do vína, takže některá z nich jsou ověnčena předními cenami ve Slovinsku i mezinárodně. Na posledním udílení cen Decanter World Wine Awards, největší a nejvlivnější akci s hodnocením vína na světě, dosáhli slovinští vinaři rekordních výsledků. Celkem 5 vinařů získalo za své víno platinovou medaili, dále země získala 7 zlatých medailí, 60 stříbrných a 114 bronzových medailí. Zde představíme vinaře a vína, kteří si z akce v Londýně přivezli platinovou medaili.
Víno z révy hýčkané jadranským vánkem
Vinařský region Primorska (Přímoří) je znám svým silným suchým vínem. Regionem prochází vinařské stezky v Brdech, Vipavě, Karstu a na Istrii. V kopcích Gorizia (Collio, Brda) přímo na hranici s Itálií, vyrábějí renomovaní slovinští vinaři bílá vína, jako je rebula (ribolla), chardonnay, sauvignon, rulandské bílé/pinot blanc a rulandské šedé/pinot gris, a červená vína, jako je merlot a cabernet sauvignon. V oblasti leží region Karst, kde se vyrábí speciální slovinské víno Teran. Tohle víno má velmi silnou vůni díky červené půdě (terra rossa) v Karstu. Ve slovinské Istrii, která je známá především svým bílým vínem malvazija/malvasia, se pěstují také nějaké červené refošk (refosco). Ve Vipavském údolí můžete – kromě renomovaných bílých a červených vín – ochutnat také původní místní vína, jako je zelen, pinela a pikolit.
Víno ze slunečného Podrávského regionu (Podravje)
Vinařská oblast Podravje, nazvaná podle řeky Drávy, leží ve východním Slovinsku, kde najdete vinařské lokality patřící k nejlepším 4 % na světě. Vinná réva se zde pěstuje už od římských dob. Roste na půdě, která je pro ni ideální a kde na ni působí kontinentální klima. Oblast je známá svými pozoruhodnými bílými víny z mezinárodních a některých domácích odrůd. K nejrozšířenějším odrůdám patří ryzlink vlašský, sauvignon, ryzlink rýnský, chardonnay, zdejší speciální odrůda furmint a muškát žlutý. Co se týče červených odrůd, patří k nim frankovka, rulandské modré/pinot noir a žametna črnina (žametovka, černý samet). V kopcovité oblasti Radgonsko-Kapelske Gorice se vyrábějí mj. perlivá vína a v regionu Prekmurje (Zámuří) můžete ochutnat vynikající predikátní/přívlastková vína (Prädikatswein, přední vína podle německé klasifikace). Jejich základem jsou původní místní odrůdy, jako je ranina.
Perlivé víno a přívlastkové víno
Perlivá vína mají ve Slovinsku dlouhou tradici. Ve městě Gornja Radgona, funguje sklep s perlivým vínem už od roku 1853. Perlivé víno radgona je pro Slovince klasika a výrobci perlivého vína ze všech vinařských regionů Slovinska často představují příjemné překvapení na mezinárodních akcích a soutěžích. Kvalita přívlastkových vín vzniká prostřednictvím speciálních podmínek při zrání a zpracování: pozdní sklizeň, výběr boulí a suchých bobulí, zpracování hroznů, které vinaři nechají zmrznout na keřích („ledové víno“). Při troše štěstí můžete vidět takovou sklizeň na vlastní oči.
Víno ze slovinských vinařských regionů
Vinařský region Posavje, nazvaný podle řeky Sávy, je domovem speciálního vína Cviček, které má velmi nízký obsah alkoholu a příznivý vliv na zdraví. Víno s uznávanou tradiční denominací se vyrábí pouze ve vinařské lokalitě Dolenjska. Jinak v tomto a jiných lokalitách regionu Posavje se obvykle pěstují červené odrůdy, např. žametna črnina (žametovka/černý samet), frankovka, modrý portugal, rulandské modré/pinot noir, a také bílé odrůdy, např. chardonnay, sauvignon, ryzlink vlašský a rulandské bílé/pinot blanc. Region je znám svými speciálními vinařskými prvky, jako jsou malé chatky ve vinicích (zidanice), kde můžete strávit noc, nebo speciální sklepy (repnice) vykopané přímo do země.
Víno Teran je silné a zdraví prospěšné
Teran je víno vyrobené z odrůdy refošk, která roste na načervenalé půdě regionu Karst a má nejvíce antokyanů ze všech červených vín v této části Evropy. Vědecký výzkum spojuje pravidelnou umírněnou konzumaci vína Teran s uchováním zdravého srdce, cévního systému a mozku.
Příběh vína Cviček
Cviček se vyrábí z minimálně 4 odrůd. Smíchání dominantních červených a přidaných bílých odrůd je tím, co dává tomuto vínu (nesoucímu tradiční denominaci PTP) jeho načervenalou barvu a příjemně pikantní chuť. Víno má nízký obsah alkoholu (8–9 %), a pokud se pije umírněně, je zdraví prospěšné. S vínem Cviček se můžete blíže seznámit na vinné stezce Podgorjanci Wine Road, a ve vinařstvích, jako je Matjažova usedlost ve městě Otočec.
Vinné sklepy s vínem Metliška Črnina
V regionu Bela Krajina (Bílé Kraňsko) v jižním Slovinsku je metliška črnina obzvlášť ceněná. Jedná se o suché červené víno vyrobené (někdy i) ze všech červených odrůd v oblasti. Víno nese uznávanou tradiční denominaci PTP a můžete se o něm dozvědět více na festivalu Vinska Vigred a ve 2 hlavních sklepech.
Nejdražší slovinské dezertní víno
Láhev prestižního slovinského dezertního vína byla prodána za půl milionu eur. Hodnotu ročníkového dezertního vína refošk s bílými lanýže velmi zvyšuje jeho láhev, která je ozdobena diamantem. Víno patří do prestižní série dezertních vín obohacených medem, vanilkou a bílými lanýži, která jsou k dostání také za lépe dostupnou cenu.
Zajímavosti
- Maribor v regionu Podravje je domovem vinné révy staré více jak 450 let, která je nejstarší na světě
- v Ptuji najdete nejstarší vinařství ve Slovinsku, s nejstarším ročníkem 1917
- město Gornja Radgona má nejdelší (150 let) tradici výroby perlivého vína
.