Pro někoho je vysoko už dvacet metrů, sebevrahovi obvykle stačí na úspěch nějakých sedm pater. Na co tedy skákat ze čtyř tisíc metrů?
Pro zábavu a proto, abyste si před dopadem na tvrdou zem stihli zrekapitulovat, proč vás baví žít. Pád ze 4000 metrů je vlastně něco, co by člověk v přirozeném prostředí na Zemi nikdy neměl zažít. Proto je to takové dobrodružství.
Nejlepší konec je dobrý konec
Skákat ze sedmého patra je pro člověka obvykle konečným rozhodnutím života. Tak málo času k úvaze. Vystoupit do 4000 metrů znamená, že při volném pádu má člověk dostatek času na to, aby našel důvody, proč si otevřít padák. A s dobrou partou je to ve výšce tak, jako všude jinde. Pekelně zábavné.
grupáč v oblacích
Říká se tomu i božský sex. Spojíte se s kámošema a kámoškami přímo při tom, jak vám vedle uší vane vítr. Nepůjde sice o hluboké vniknutí, spíše jen propletené prsty, ale ti, co zkouší skládat kreace při tom, jak se řítí k zemi šílenou rychlostí, říkají, že je to stokrát lepší zážitek než sex ve vrzající posteli se stejným protějškem.
Výška se nikdy neomrzí. Kdo si půjde raději zaskákat než pomilovat, údajně pozná ten rozdíl okamžitě.
Opičky se vytváří lépe
Dělat si Self s grimasou kdesi na zemi je skutečně liga amatérů. Nejlépe se dovádí ve výšce, kde už nezvládají létat ani vrabci. Při výskoku z letadla se údajně každý stane jiným člověkem, ale pokud je někdo v pozitivním slova smyslu „blázen“, tak zředěný vzduch jen povzbudí dělat vylomeniny.
Svět dolů hlavou
Otevřete si padák. Ale to má ještě čas. Nejprve si vychutnáváte volný pád, salta ve vzduchu bez akrobatické přípravy. Žaludek jako na centrifuze a stali jste se osobním hrdinou pro sebe samého. Na parašutismu je nejlepší rychlost. Dosažená rychlost průměrného pádu je 180 – 240 kilometrů za hodinu.
Je to jako jet motorkou po prázdné dálnici, jen nemáte pod zadkem žádnou mašinu. Jste v otevřeném prostoru a jediného společníka vám dělá hluk vzduchu. Je to dost bláznivé, aby si milovníci adrenalinu udělali z parašutismu sport snů.