Pandemie nejsou jen záležitostí minulosti, ale obávat se je můžeme i dnes. Co je horší, díky rozvinuté dopravě se může nákaza šířit ještě rychleji, než kdysi. Podívejte se, kolik obětí si vyžádaly nejhorší pandemie v historii.
HIV / AIDS
S touto pandemií neustále bojujeme, a to již od roku 1981. Přestože medicína kráčí vpřed mílovými kroky, AIDS je v mnoha zemích stále příčinou smrti číslo jedna. Celosvětově viru podlehlo asi 25 milionů lidí, přičemž například v subsaharské Africe je jím nakažen každý pátý člověk. Pokud by byl stejně rozšířen u nás, infikovaných by bylo více než milion Čechů.
Španělská chřipka
Asi 90 let předtím, než v roce 2009 zabila prasečí chřipka asi 300 tisíc lidí, se po celém světě začala šířit takzvaná „španělská chřipka“. Název je ale mírně zavádějící, protože první člověk s touto nákazou se objevil v americkém Kansasu v březnu 1918. Kvůli probíhající válce se nákaza šířila rychle, naštěstí však pandemie trvala jen něco přes rok. Přesto jí však za ten čas podlehlo 50 milionů lidí.
Justiniánský mor
Za vlády východořímského císaře Justiniána I. se v jeho říši rozšířil mor, který sem zřejmě přinesli krysy cestující na egyptských lodích s obilím. Císařstvím se nákaza rozšířila raketovou rychlostí a dokonce ji dostal i samotný císař. Přestože přežil, mnozí jeho poddaní to štěstí neměli. V Konstantinopoli denně umíralo pět tisíc lidí a pandemii nepřežilo až 40 obyvatel této metropole. K mrtvým se přidala asi čtvrtina celkového obyvatelstva východního Středomoří.
Antoniovská nákaza
Pandemie nese jméno po římském císaři Marcu Aurelio Antoniovi, který byl u moci při jejím vypuknutí v roce 165. Trvala celých 15 let a vyžádala si pět milionů obětí. Historici předpokládají, že šlo o nemoc, kterou dnes známe pod názvem pravé neštovice.
Zřejmě se rozšířila z dnešního Iráku, konkrétně z města Seleukii, které již dnes neexistuje. Do Říma ji přinesli vojáci, kteří město obléhali. V hlavním městě Římské říše zabíjela dva tisíce lidí denně a její obětí se stal i samotný císař.
Černá smrt
V polovině 14. století, konkrétně v letech 1347 až 1351, změnila „černá smrt“ tvář Evropy i celého světa. V době, kdy se celosvětová populace lidí pohybovala na úrovni 450 milionů, zemřelo minimálně 75 milionů z nich, přičemž nejvyšší odhady se pohybují až na úrovni 200 milionů. MERS, SARS, H7N9 … Obyčejná chřipka má stále nové mutace Za čtyři roky vymřela téměř polovina Evropy. Mor se rozšířil díky obchodníkům, kteří si nákazu přinesli z Asie.