Závod týkající se vytvoření vakcíny proti novému koronaviru SARS-CoV-2 je v plném proudu. Podle organizace WHO je ve vývoji 54 různých vakcín, z nichž 2 jsou už testovány na lidech. A mezi různými kandidáty je teď na scéně nový hráč: vakcíny mRNA.
U jedna vakcíny mRNA vytvořené americkou společností Moderna bylo zahájeno první testování na lidech 15. března, zatímco druhá ve vývoji německé společnosti CureVac dostala od Evropské komise nabídku investice ve výši 80 mil. EUR . Ale co jsou to vlastně vakcíny mRNA a proč mohou být slibné v boji proti koronaviru? To vše vysvětluje profesorka Isabelle Bekeredjian-Ding, vedoucí mikrobiologického oddělení výzkumného ústavu Paul Ehrlich Institut v Německu. Profesorká skýtá vědecké poradenství mnoha společnostem včetně CureVac a je členkou vědecké komise Evropské Iniciativy pro inovativní léčiva.
Je to úplně nový typ vakcíny
Pokud bude vakcína mRNA schválena proti koronaviru, bude první tohoto typu.
„Je to skutečně ojedinělý způsob vytváření vakcíny a zatím žádná taková vakcína nebyla oficiálně schválena proti infekční chorobě,“ řekla prof. Bekeredjian-Ding. Vakcíny fungují tak, že „vytrénují“ tělo, aby rozeznalo proteiny, které jsou produkovány organismy vyvolávajícími nemoc (viry, bakterie). Tradiční vakcíny se vyrábějí z malých či deaktivovaných dávek organismů způsobujících nemoci, nebo z proteinů jimi produkovaných; ty jsou zaneseny do těla a vyprovokují imunitní systém k vytvoření odpovědi.
Vakcíny mRNA oproti tomu oklamou tělo, aby samo začalo produkovat virové proteiny. Fungují pomocí mRNA („poslíček RNA“), což je molekula, která v podstatě uvádí pokyny DNA do praxe. Uvnitř buňky poslouží mRNA jako šablona pro vytvoření proteinu.
„Dá se říct, že mRNA je před-forma proteinu, která dekóduje sekvence, z nichž je protein vytvořený.“ Při výrobě vakcíny mRNA vědci vytvoří syntetickou verzi mRNA, kterou virus používá na budování infekčních proteinů. Tato mRNA se dostane do lidského těla, jehož buňky ho přečtou jako „pokyny“ k vytváření konkrétního virového proteinu, a pak vytváří část molekul viru samy. Tyto proteiny jsou samostatné, takže se neshlukují a nevytváří viry. Imunitní systém pak tyto virové proteiny odhalí a začne produkovat obranou odpověď.
Mohly by být účinnější a přímočařejší než tradiční vakcíny
Náš imunitní systém má dvě části: vrozenou imunitu (s níž jsme se už narodili) a a získanou či nabytou imunitu (která se vytváří s tím, jak přicházíme do kontaktu s patogeny). Molekuly klasické vakcíny obvykle působí na systém získané imunity, zatímco vrozený imunitní systém je aktivován další složkou, která se nazývá adjuvans. Je zajímavé, že mRNA ve vakcínách dokáže spustit také vrozený imunitní systém, čímž poskytne další ochrannou linii, aniž by bylo nutné dodávat adjuvanta.
„Všechny druhy vrozených imunitních buněk jsou aktivovány pomocí mRNA,“ řekla profesorka Bekeredjian-Ding. „To připravuje imunitní systém na setkání s ohrožujícím patogenem a na typ imunitní odpovědi, která se spustí, takže bude silnější.“
Ještě musí být provedeno mnoho práce pro pochopení této odpovědi, délky ochrany, a zda existují nějaké nevýhody vakcíny. Profesorka Bekeredjian-Ding také vysvětluje, že protože se do těla nedostává celý virus, ten nedokáže dosáhnout vlastní sebeobrany a tak se může imunitní systém soustředit na vytváření odpovědi na virové proteiny bez zásahů viru. Tím, že vakcíny mRNA přimějí lidské tělo samotné produkovat virové proteiny, se zkrátí výrobní proces, takže by mělo být snazší a rychlejší je vyrobit než v případě tradičních vakcín.
„V této situaci hlavní výhoda spočívá v tom, že se dá snadno vyrobit a pravděpodobně také bude poměrně snadné navýšit výrobu, což je samozřejmě velmi důležité, pokud uvažujeme o použití v celé Evropě a ve světě.“
Většina toho, co víme o vakcínách mRNA, pochází z práce týkající se rakoviny
Většina práce týkající se použití mRNA na vyprovokování imunitní odpovědi se zatím zaměřovala na rakovinu. Byla použita nádorová mRNA, aby pomohla imunitnímu systému rozpoznat a odpovídat na proteiny produkované specifickými nádory.
„Tato technologie je velmi dobrá na poli onkologie, protože může vytvořit vakcíny speciálně přizpůsobené pacientovi – každý nádor je totiž jiný.“ Při použití nádorové mRNA se v těle aktivují T-lymfocyty, což je část získaného imunitního systému, která zabíjí určité buňky, což je užitečné při ničení nádorů. Ale mohlo by to být významné také u koronaviru.
„U virových infekcí často víme, že je potřeba silná T-lymfocytová odpověď, protože viry se rády ukrývají v buňkách. Existuje jistá naděje, že – především v tomto prostředí – to skutečně může fungovat, a tím eliminovat infikované buňky v těle.“
Ale při souboji s virem, jako je SARS-CoV-2 je pravděpodobné, že aktivaci bude potřebovat také další část získaného imunitního systému, a to B-lymfocyty, které produkují protilátky, co „označkují“ virus v těle ke zničení. „Ale s tím je zatím velmi málo zkušeností (kromě modelů infekce na zvířatech), protože pro nádorový model to nebylo relevantní.“
Stále je spousta neznámých věcí
Vakcíny mRNA jsou na samém počátku testování na lidech, takže stále zůstává poměrně dost nezodpovězených otázek, které budou moct být vyřešeny až po těchto testech.
„Současná výzva podle mě spočívá v pochopení, zda budou tyto vakcíny schopny dosáhnout dostatečné ochranné imunitní odpovědi u lidí, a také pochopit jaké množství mRNA k tomu bude potřeba.“
K dalším nezodpovězeným otázkám patří, zda proteiny, které byly vybrány pro vakcínu, jsou ty správné, aby překazily infekci koronavirem v těle, jak cílená je imunitní odpověď na tento konkrétní koronavirus, jak dlouho imunita potrvá, a zda má vakcína vedlejší účinky (např. zvýšené zánětlivé odpovědi typu zarudlosti či otoku) nebo (v nejhorším případě), jestli nemoc nezhoršuje.
Vakcína by umožnila očkovat ve velkém rozsahu
Jakmile bude vakcína mRNA schválená, což může trvat 12-18 měsíců, mělo by být snadné navýšit výrobu. Protože je výrobní proces kratší než u jiných vakcín (prof. Bekeredjian-Ding to odhaduje pár měsíců, oproti 1-2 rokům u konvenčních vakcín), u těchto vakcín je potenciál pro rychlé zvýšení výroby. To je užitečné v kontextu koronaviru, kdy bude pravděpodobně potřeba provést hromadné imunizační programy.
„Myslím, že potřebujeme velmi vysoké pokrytí populace, ale to závisí také na zemích a na epidemiologii. V zemích, kde se koronavirus šířil velmi rychle, očekáváme také, že bude mnoho lidí, kteří se dostanou do kontaktu s virem a kteří dosáhnou přirozené imunitní odpovědi. Ale na druhé straně, pokud se podíváte např. na Německo, v tuto chvíli jsme zavření doma a nesmíme vycházet ven kromě nutných záležitostí. Proto populace zůstává náchylná k nákaze – a je v každém případě třeba uvažovat o vakcinaci celé populace.“
„To je důvod, proč je o tyto vakcíny zájem. Jejich výrobu a distribuci je možné zvládnout, zatímco u jiných vakcín je obtížnější vyprodukovat stejné množství v tak krátkém časovém období.“
***
Nový český antigenní test na bazi slin výrabí společnost Bakter Medical. Testy doporučují přední čeští odborníci, protože podle českých laboratorních výsledků mají velkou shodu s PCR testy. Testy lze snadno provádět i ne-zdravotníky a nevyžadují laboratorní vybavení. Vhodné pro testování do firem, domov důchodců, škol nebo sportovních klubů. Testy lze provádět z domova před schůzkou, návštevou rodiny, příchodem do zaměstnání nebo odchodem na různé akce. Více o testech se můžete dovědět na stránkách https://www.baktermedical.cz/