Hora Athos, oficiálně známá jako autonomní klášterní stát Svaté hory, se nachází na řeckém poloostrově Chalkidiki, přičemž patří mezi nejposvátnější místa na světě. Klášterní tradice hory sahají do r. 800 nl a byzantské éry. V odloučenosti od světa tam v klášterech žijí pravoslavní mniši, modlí se, pěstují plodiny a restaurují umělecká díla. Kromě běžných technických vymožeností však mniši ze svého světa vyloučili i ženy, které na horu Athos nemají již po staletí přístup.
Zvláštní statut Athosu
Dnes je Athos domovem 20 pravoslavných klášterů a 2000 mnichů z Řecka a dalších východních pravoslavných zemí jako je Bulharsko, Srbsko a Rusko. Tito mniši žijí asketický život, izolovaný od zbytku světa. I když technicky je Athos součástí Evropské unie, Svatá Hora má do značné míry samostatné řízení, které zakazuje volný pohyb osob a zboží na svém území, pokud jim k tomu nebylo uděleno formální povolení.
Zákaz vstupu nemají jen ženy
Asi nejbizarnějším pravidlem platným na Athos je staletí trvající zákaz vstupu žen a dětí na posvátný poloostrov. Dokonce ani samice jiných druhů jako jsou krávy, kočky, feny a kozy nejsou povoleny. Jen ptáci a hmyz jsou od tohoto pravidla vyňaty, protože test pohlaví na obloze by byl určitě příliš absurdní i pro samotné mnichy. Jediný způsob, jak si ženy mohou prohlédnout kopec a starobylé kláštery je z dálky, například z turistické lodi.
Jediná žena na ostrově – Panna Maria
Vzhledem k tomu, že jediným cílem mnichů na hoře Athos je dostat se blíže k Bohu, žijí v přísném celibátu. Oblečeni v dlouhých černých róbách, které symbolizují jejich smrt ve vnějším světě, tráví každou minutu svého dne modlením nebo v tichosti. Po povinných osmihodinových bohoslužbách, tráví mniši svůj zbývající čas před kostelem, kde se modlí individuálně.
Zajímavé je, že jediná žena, jejíž vliv mniši přijali a dokonce ji uctívají, je Panna Maria. Místní legenda říká, že Kristova matka plula podél ostrova, když bouře přivedla její loď směrem k hoře Athos. Jakmile se dostala na břeh, začala předávat učení ke křesťanství, a vzápětí konvertovala každého člověka na poloostrově.
O několik let později mniši Marii zasvětili svůj život a proto nechtějí, aby jiné ženy „zastínily“ její velikost. Ve skutečnosti, obraz Panny Marie je jedinou ženou přítomnou v celém Athos a jedinou ženou, na kterou se mniši smějí podívat.
Snaha po rovnoprávnosti
Jako součást rostoucího hnutí za rovnost pohlaví v křesťanství, řada ortodoxních žen tvrdí, že mají teologické a politické právo podílet se na správě svatého vrchu. V roce 2003, usnesení Evropského parlamentu odsoudilo zákaz jako porušení rovnosti pohlaví a volného pohybu občanů. Mniši však trvají na tom, že zákaz neznamená problém sexuální nerovnosti. Místo toho říkají, že je to otázka víry.
Jsou ale i výjimky
Samozřejmě, každé pravidlo má svou výjimku. Během několika válek a revolucí se v klášterech skrývali rodiny s ženami a dětmi, v 14. století se tu před mořem ukrývala bulharská královna Helena a v třicátých letech 20. století se první řecké královně krásy Aliki Diparakou podařilo převléknout za muže a tajně klášter navštívit.
Kdo může Athos navštívit?
Na horu Athos se dostane jen „vyvolený“ návštěvník, výlučně mužského pohlaví, starší 18 let, zdravý, nevoják řeckokatolíků a do kláštera musí přijít z vlastní vůle. Před vstupem mu nejprve musí podepsat speciální povolení minimálně čtyři představení čtyř rozličných klášterů.
Ještě jedna zvláštnost
Hora Athos je výjimečná ještě něčím. Čas v klášterech totiž plyne jinak než ve zbytku světa. Mniši se totiž řídí juliánským kalendářem a jejich den začíná západem slunce a ne o půlnoci, jak je zvykem. Jelikož slunce zapadá každý den v jiný čas, většina klášterů má dvoje hodiny. Jedny ukazují čas na hoře Athos a druhé ve zbytku světa.