Poklady se už dávno neloví podle velkého písmene X zakreslena do starodávných map. Ano, mapy se stále používají, a to k určení tras, kterými se zmizelé lodi plavili. Zde ale do hry vstupuje technologie, která slaví ohromné úspěchy.
V honbě za nejhlubším nalezeným pokladem v historii zkonstruovala britská firma Deep Ocean Search hlubinného robota o rozměrech osobního auta, který měl za úkol vylovit ze dna oceánu předměty nesmírné hodnoty. To se mu nakonec podařilo. 15. dubna se totiž na světlo světa díky němu dostalo několik tun stříbrných mincí z parníku, který se potopil 6. listopadu 1942.
Plavidlo mělo na palubě přibližně 100 tun stříbrných mincí, jejichž účelem bylo financovat stále finančně náročnější válku s Německem.
Bohužel ho během plavby z Indie do Velké Británie zpozorovala nacistická ponorka a celá loď šla ke dnu i se vzácným nákladem. O více než 70 let později se vrak lodi podařilo najít v jižní části Atlantského oceánu. Problémem však byla hloubka: drahocenné mince ležely 5 150 metrů pod hladinou moře.
Robota zkonstruovali tak, aby odolal i tlaku v hloubce šest tisíc metrů a vybavili ho hydraulickým ramenem na sbírání nákladu.
Kromě mincí vylovil například i vrtuli torpéda, které parník potopilo. Firma se tak zřejmě díky dva roky trvající operaci zapíše i do Guinessovy knihy rekordů. Vlastníky mincí se stane britská vláda, blíže nespecifikované procento z nich však zůstane společnosti, která je našla a vylovila z mořského dna.