Španělsko, pyšnící se svou bohatou historií a kulturním dědictvím, je zemí s komplexním politickým uspořádáním. Jeho politický systém je výsledkem dlouhodobého vývoje, který byl poznamenán mnoha významnými historickými událostmi, včetně období diktatury a přechodu k demokracii v pozdním dvacátém století.
Dnes je Španělsko parlamentní konstituční monarchií, což znamená, že ačkoli je na čele státu král, jeho moc je výrazně omezena ústavou a faktická politická moc je vykonávána zvolenými zástupci lidu. V čele španělského politického systému stojí král, který plní především ceremoniální a reprezentativní funkce. Král je symbolem jednoty a trvalosti státu, avšak jeho role je spíše formální a jeho vliv na každodenní politiku je minimální. Současným králem je Felipe VI., který nastoupil na trůn v roce 2014 po abdikaci svého otce, krále Juana Carlose I.
Vládní moc je vykonávána především premiérem, který je zároveň předsedou vlády. Premiér je obvykle lídrem politické strany, která získala nejvíce hlasů v parlamentních volbách. Jeho úkolem je formovat vládu a vést ji v prosazování politického programu, který byl předložen voličům. Vláda je odpovědná za každodenní správu země a implementaci zákonů schválených parlamentem.
Zákonodárná moc je v rukou dvoukomorového parlamentu, skládajícího se z Kongresu poslanců a Senátu. Kongres poslanců je hlavní zákonodárnou komorou, kde se formulují a schvalují zákony. Senát má spíše poradní a revizní funkci a jeho role v legislativním procesu je méně významná. Členové obou komor jsou voleni ve všeobecných volbách, přičemž se uplatňuje systém proporcionálního zastoupení, což umožňuje reprezentaci široké škály politických stran.
Španělsko se také vyznačuje vysokou mírou decentralizace, která je důsledkem jeho autonomního systému. Země je rozdělena do 17 autonomních společenství a dvou autonomních měst, každé s vlastními kompetencemi a parlamentem. Tyto autonomní oblasti mají pravomoci v řadě oblastí, včetně vzdělávání, zdravotnictví a dopravy, což umožňuje reagovat na specifické potřeby a preference jejich obyvatel.
Španělský politický systém je tedy produkt složitého historického vývoje a odráží pluralitu španělské společnosti. Je to systém, který usiluje o vyvážení mezi jednotností státu a rozmanitostí jeho různých regionů a kultur. Výsledkem je dynamický a neustále se vyvíjející politický systém, který se snaží sloužit potřebám všech Španělů.