Posedlost Marsem: je to planeta odkud pocházíme?

Mars se v posledních letech dostal do hlavních zpráv, protože NASA, světové vlády, SpaceX a miliardáři se zaměřili na let na Rudou planetu.

„Mars je posedlost a ´marsmánie´ na postupu,“ poznamenal National Geographic. Ale proč? Mars je podle všeho studená, pustá poušť. Dalo by se cestovat do pouště Atacama v Chile a získat podobný zážitek, a přitom s mnohem vyšší šancí na přežití. Co přesně na Mars tolik přitahuje? Je to tak, jak naznačuje National Geographic, že prostě nechceme být ve vesmíru sami? Je to, jako by lidé měli vestavěný „pohon“, aby se dostali na Mars.

Vzhledem k aktuálním nebezpečím by si člověk mohl myslet, že bychom se měli více zaměřit na záchranu životního prostředí zde na Zemi. Je jasné, že musíme. Elon Musk však řekl, že je odhodlán vypravit se na Rudou planetu do roku 2026, a to navzdory nebezpečí. Doufá, že tam jednoho dne založí soběstačnou civilizaci.

 

Naladěni na Mars

Mnoho druhů na Zemi má instinktivní nutkání vrátit se do svého rodiště. Aby se tam dostaly, jsou schopny mimořádných výkonů navigace a vytrvalosti. Podle teoretiků zabývajícími se starověkými astronauty mohl život na Zemi před miliardami let vzniknout právě na Marsu. Nyní jsme zavázáni k tomu, že se tam chceme vrátit, dokonce i v jeho současné pusté podobě. I když vypadá bezútěšně, nic nám nezabrání dostat se na Mars. Asi před 4 miliardami let byl Mars více podobný Zemi, ale z neznámých důvodů ztratil své magnetické pole. Pak sluneční větry zbavily planetu její atmosféry. Aby odtud život unikl, možná se přesunul na Zemi, nebo tam „poslal“ život prostřednictvím organických molekul na marťanských meteoritech. Možná dokonce existuje fyziologické znamení, že Mars by mohl být naším původním domovským světem.

„Když se astronauti vydají do vesmíru, jejich cirkadiánní rytmy, jejich tělesné hodiny se změní z 24 hodinového dne na 24,9 hodinový den. A to je přesná rotační perioda jediného dne na Marsu,“ říká autor Michael Bara.

Podle Bary je to stopa, že lidé směřující na Mars se tam ve skutečnosti mohou po tisíciletích vracet. Je pozoruhodné, že u mnoha lidí se cirkadiánní rytmus blíží 24 hodinám a 11 minutám. Na Marsu má den asi 24 hodin a 40 minut. Zde na Zemi mají lidské biologické hodiny tendenci se pohybovat mezi 24,2 až 24,9 hodinami. Při vystavení slunečnímu záření a rutině má člověk tendenci zůstat synchronizován s 24hodinovým dnem. Takže se noční sovy chovají spíše jako Marťané?

 

Lidé a mimozemšťané na Marsu

Zní to neskutečně, ale někteří říkají, že astronauti a mimozemšťané mají v současnosti na Rudé planetě základnu. Před několika měsíci řekl Haim Eshed, který byl po 30 let izraelským šéfem pro vesmírnou bezpečnost, že na Marsu existuje tajná podzemní základna, kde už roky spolupracují američtí astronauti a mimozemšťané. Samozřejmě mohou mainstreamová média Esheda okamžitě zavrhnout jako blázna, my však zůstáváme otevření. Koneckonců, mainstreamové zprávy dnes běžně informují o UFO. Eshed tvrdí, že kdysi americká vláda podepsala dohodu s mimozemšťany. Pokud ano, mohlo by se to shodovat s příběhy o prezidentu Eisenhowerovi v polovině 50. let.  Podle Philipa Schneidera, stavebního inženýra s bezpečnostní prověrkou na vysoké úrovni, uzavřel Eisenhower smlouvu se 3 mimozemskými druhy (Schneider později zemřel za velmi podezřelých okolností.) Bez ohledu na to, zda jsou tyto příběhy pravdivé nebo ne, marťanská základna je nevyhnutelná. Jak říká Nick Pope, bývalý vyšetřovatel UFO pro britské ministerstvo obrany: „Myslím, že příštích několik let bude ve výzkumu Marsu naprosto zásadních. Jsme svědky jedné mise za druhou a znovu se můžeme ptát – proč?“

Když se lidé vydají do vesmíru, budou potřebovat základnu. „Je to proto, že až lidstvo expanduje do vesmíru, bude muset mít planetární základnu? A Mars je dobré místo.“

 

Marťanská základna

Jistě, zdravý rozum říká, že lidé by potřebovali základnu, a co by bylo lepší než naše nejbližší sousední planeta. Podobně bývalý pracovník u letectva Charles James Hall tvrdí, že již dlouho existuje dohoda mezi vládou a „vysokými bílými mimozemšťany“.  Výměnou za kolonizaci exoplanet chtěli vysocí bílí mimozemšťané pomoc s budováním základen pro své příležitostné použití, tvrdí Hall. Eshed především navrhl, že společné používání kosmických lodí může být milníkem, kdy mimozemšťané považují lidstvo za hodné dalšího kontaktu. Nedávno výzkumníci zveřejnili studii, že obrovské lávové tunely na Marsu by mohly být vhodnými dočasnými úkryty pro astronauty. Také podobné tunely na Měsíci mohou sloužit jako ochrana před radiací. Možná, že astronauti zjistí, že se tam život už ukrývá… Pokud to nebudou američtí astronauti či mimozemšťané, pak s větší pravděpodobností nějací mimozemští extrémofilní mikrobi.

Smrtící cesta na Mars

Dnes NASA  spolupracuje se společností SpaceX, která porazila další dvě soukromé společnosti a získala kontrakt v hodnotě 2,89 mld. USD na novou cestu astronautů na Měsíc. Pokud bude úspěšná, bude to poprvé od roku od roku 1972, co se astronauti NASA projdou po Měsíci. NASA doufá, že nakonec bude létat s lidmi, zásobami a materiálem na Měsíc a ještě dál. NASA přitom efektivně přesunula náklady i riziko na soukromou společnost pro lety do vesmíru.

Nedávno zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk učinil několik zajímavých komentářů ke Dni Země 2021. Neformální Musk hovořil s Peterem Diamandisem, který zahájil soutěž o cenu 100 mil. USD. Soutěž XPRIZE Carbon Removal je největší pobídkovou cenou v historii sloužící k řešení největších hrozeb, kterým lidstvo na Zemi čelí: změna klimatu a obnovení rovnováhy zemského uhlíkového cyklu.

„Jet na Mars vyznívá podobně jako titulky, že se Shackleton vydává do Antarktidy. Víte, že je to nebezpečné, nepohodlné a je to dlouhá cesta,“ řekl Musk.

Musk také naznačil, že zemřít při tak slavném dobrodružství by stálo za to. To se mu ale snadno řekne, pokud není na palubě kosmické lodi: „Možná se nevrátíš živý, ale je to skvělé dobrodružství a bude to úžasný zážitek. Ano, upřímně, na začátku pravděpodobně zemře spousta lidí. Je těžké se tam dostat.“

 

Terraformování Marsu

Dnes je Mars neúrodný, ale existují plány na teraformaci planety. Možná ji vrátí do jejích původních podmínek podobných Zemi, které zde byly v dávné minulosti. Pokud si Elon Musk prosadí svou, planetu by mohly zahřát výbuchy jaderných bomb nad polárními ledovými čepičkami Marsu. Poté by vytvořené záření uniklo do vesmíru. Člověk skoro vidí vzorec lehkomyslnosti.

Ale kromě toho mají vědci nápady, jak přesměrovat komety nebo asteroidy, aby zasáhly Mars. Takže to možná není až tak šílené? Podle zastánců teorií o starověkých astronautech mohli takový nápad uskutečnit mimozemšťané v minulosti Země. Stručně řečeno, současný stav Marsu je opakem dnešní Země. Zatímco díky našim aktivitám máme příliš mnoho oxidu uhličitého (CO²), Rudá planeta ho nemá zdaleka ani tolik, aby vytvořila příznivé globální oteplování. Škoda, že nemůžeme exportovat přebytečný CO² na Mars, i když to by stále nestačilo. V současné době je cílem experimentu MOXIE od Perseverance Rover, NASA, změnit to málo CO² na Marsu, na kyslík. Vzhledem k tomu, že množství by bylo tak malé, schůdnějším plánem může být export extremofilních mikroorganismů vytvářejících kyslík ze Země. Asi před 2,5 miliardami let to byly podobné sinice, které vytvořily naši atmosféru bohatou na kyslík. Bohužel NASA v roce 1976 zjistila, že použití mikroorganismů k vytvoření dýchatelné atmosféry může trvat tisíce let. Navíc, protože Mars ztratil své magnetické pole, byl by to stejně ztracený případ. Proto je prvním problémem fixace magnetického pole Marsu. Ale jak?

 

Magnetické pole Marsu

Společnost Planetary Society říká: „Zatímco nemáme technologii, která by dokázala rozvířit jádro planety rychleji, abychom oživili její magnetické pole, hlavní vědec NASA dr. Jim Green a jeho kolegové teoretizovali, že magnetické pole umístěné v bodě zvaném L1 mezi Sluncem a Marsem, kde se jejich gravitace zhruba vyruší, by teoreticky mohlo obsáhnout Mars a ochránit ho před slunečním větrem.“

V současné době dr. Jim Green říká, že vědci už dnes mohou umístit slabé pole do stabilního bodu L1 (librační centrum) mezi Sluncem a Marsem. Takže pokud se jim podaří zjistit, jak zesílit magnetické pole (na více jak 10 000 Gaussů), mohlo by to fungovat. Povídání o záchraně atmosféry na Marsu se opět vrací ke staré teorii astronautů. Aby sumerští Anunnaki zachránili atmosféru na své domovské planetě, přišli na Zemi těžit zlato. Potom použili zlato nějakým neznámým způsobem k ochraně své atmosféry. Mohli vytvářet ochranné magnetické pole? Možná to nakonec není až tak přitažené za vlasy…

 

Marťané vracející se domů

Pokud by vše dobře šlo, mohl by se Mars znovu podobat Zemi. Vzhledem k nižší gravitaci by však podmínky byly pravděpodobně podobné životu v Himalájích: studené, s řídkým vzduchem s nízkým obsahem kyslíku. Zajímavé je, že zde na Zemi existují stopy ztracených starověkých kultur v Himalájích. Podobně se zdá, že marťanské podmínky ve vyšších nadmořských výškách Chile se shodují s častými zprávami o UFO v těchto končinách. Možná právě tam mimozemšťané našli ideální podmínky.

Když vše zvážíme, zdá se být lepší sázkou obnovit prostředí zde na Modré planetě, než se vydávat na Červenou planetu. Nicméně spatřit astronauty na Marsu se při naší snaze najít jiný život ve vesmíru zdá být nevyhnutelné. Stejně jako když lidé dorazili na Měsíc, se stanou mimozemšťany – ne-li Marťany vracejícími se domů.

Obří potopa na Marsu – další stopa života na Rudé planetě