Po celém světě existují pověstí o lidech obřího vzrůstu, a také o relativně malých bytostech. Oficiálně jsou tyto příběhy označovány za pověsti a legendy a důkazy jsou těžko dostupné. Existuje však také hojnost konspiračních teorií, které tvrdí, že nálezy obřích koster zůstávají pečlivě střeženým tajemstvím. Přitom však existuje mnoho důvodů věřit, že pověsti o obrech a trpaslících mají pravdivé jádro.
V havajské tradici je řada příběhů o Menehune, skrývajících se malých lidech, „trpasličím kmeni“, který žije hluboko v lesích Havajských ostrovů. Místní lidé přitom ukazují na stavby, které po těchto lidech zůstaly, jako na důkaz, že Menehune byli skuteční první obyvatelé ostrovů předtím, než sem přišli Polynésané.
Vypráví se pověst o rybníku Menehune Fishpond na ostrově Kauai, který se podle místních objevil během jediné měsíčné noci před asi 1 000 lety. Rybník, který je technickým zázrakem, by vytvořen pomocí hráze z kamenů dlouhé 275 m a vysoké 150 cm. Podle legend postavili hráz Menehune, kteří podávali pečlivě opracované lávové kameny jeden druhému od lomu až sem.
„Rybník se v překladu jmenuje ‘neviditelné ruce, které postavily rybník’. Prý se jednoho dne vrátili a rybník postavili,” říká Roy. “Podle legend rybník vytvořili Menehune, tajemný lid, který žil na Havaji dlouho předtím, že sem přišli noví domorodí obyvatelé Havaje.”
„Legenda týkající se rybníku je založena na tajemných Menehune, trpasličích obyvatel Havaje, kteří dokázali skvělé technické divy. Menehune žili v lese a ukrývali se před lidmi. Podle havajských legend postavili Menehune rybník za jedinou noc. Podařilo se jim to díky tomu, že udělali šňůru dlouhou asi 40 km od vesnice Makaweli/Kaumakani a podávali si kameny z ruky do ruky. Přestože existuje mnoho pověstí o Menehune, někteří tvrdí, že jejich jméno může být odvozeno od tahitského slova manahune, které znamená obyčejný člověk (ne-šlechtic) s nízkým společenským postavením, ne však nutně s nízkou výškou.
Další stavba, kterou možná v dávných dobách postavili Menehune, je kanál Menehune, Kikiaola/ Peekauai Ditch ve Waimea. Tento zavlažovací kanál byl vytvořen ze 120 otesaných čedičových bloků a táhne se po délce 90 m.
V jednom americkém TV pořadu si tým udělal zajížďku, aby se dozvěděl více o legendách o Menehune. Navštívili Kauai Museum, kde jim kurátor Chucky Boy Chock sdělil pověsti o různých druzích Menehune (jako je např. Menehunia musclaris, boloheadus, kokee, nebo commercialls).
„Slovo Menehune pochází z tahitštiny a znamená něco jako „obyčejní domorci“, řekl Chock. „Zůstává však otázka, jestli se jednalo o skutečné lidi a skutečné události. Pár důkazů tomu nasvědčuje.”
Chock poukázal na řeku Menehune/Alekoko River, a také na rybník. Název řeky pochází z jiné části pověsti dle havajských zdrojů.
„Rybník prý byl postaven na žádost náčelníka, který se jmenoval Alekoko, a chtěl jeden rybník pro sebe a druhý pro svou sestru Hahaluu. Menehune souhlasili, ale – je měli ve zvyku – trvali na tom, že je nikdo nebude sledovat, když budou pracovat. V noci si však Alekoko nemohl pomoct a podíval se, jak stavba rybníka pokračuje. Menehune okamžitě zastavili práci a všichni si umyli své zkrvavné ruce v řece. Tak rybník získal své jméno Alekoko, což znamená ‘krvavé vlnky.’”
Další doklad o tom, že Menehune byli skuteční a ne pouze legenda, spočívá ve skutečnosti, že byli zahrnuti ve sčítání obyvatelstva.
Podle knihovny Manoa Library Havajské univerzity:
Někdy kolem roku 1500 n.l. údajně provedl Umi, král Velkého ostrova, sčítání na svém panství. Všechny své lidi shromáždil na planině poblíž sopky Hualalai, a každý dostal za úkol položit kámen na hromadu, která představovala jeho zemi.
První sčítání obyvatel v historických časech proběhlo v údolí Wainiha Valley na ostrově Kauaʻi kolem počátku 19. století. Pečlivé sčítání provedné v údolí zaznamenalo více jak 2000 obyvatel, z toho 65 bylo označeno za Menehune. Další zdroje tvrdí, že sčítání v roce 1820 zahrnovalo 65 osob Menehune.
Různé příběhy o Menehune jsou na Havajských ostrovech oblíbené dodnes. Někdo říká, že to byli elfové, zatímco podle jiných to byli obyčejní domorodí obyvatelé průměrného vzrůstu, a zase jiní tvrdí, že to byli podstadití a velmi zruční lidé, vysocí jen asi 60 cm. Na ostrovech jich v jednom období mohly být až statisíce.
Historička Aletha Ka’Ohi vypráví v pozadí pořadu “Mythical Menehune” pro Kaua’i Historical Society. Věří, že Menehune získali své označení od Tahiťanů, kteří je tím označili za společensky podřadné, a že to byli potomci prvních obyvatel Havaje. Typický trpasličí vzůst nebyl důležitý, ten se prosadil až s příchodem lidí ze západu, kteří přišli později. Podle svědků, kteří v pořadu vyprávěli své zkušenosti, potomci Menehune žijí dodnes na různých místech ostrovů, přičemž „Menehune“ bylo běžné jméno pro otroka.
„Menehune byli v dávných časech prostě odlišní lidé” řekla Ka’Ohi. Tato historička a knihovnice věří, že se jednalo o skutečné lidi, a popisuje jejich originální kamenný nástroj nazývaný „palice poi“. Podobný kamenný nástroj byl nalezen na ostrově Ua Huka v souostroví Markézy ve Francouzské Polynésii. Přitom oba ostrovy dělí asi 3 650 kilometrů.
„Tento typ palice byl nalezen pouze na ostrovech Ua Huka a pak Kaua’i,” říká Ka’Ohi.
Aletha Ka’Ohi si také povšimla rozdílů v řeči, výslovnosti a pravopisu, které naznačují spojení mezi Francouzskou Polynésií a Menehune. Svůj rodokmen přitom vystopovala až na Markézy, a tak se považuje za potomka Menehune.
Zase jiné příběhy naznačují, že Menehune se sem mohli dostat z nedalekého ostrova Necker Island. Možná přitom vytvořili staré obřadní stavby z postavených kamenů, které se zde nacházejí.
„Mnozí antropologové věří, že ostrov byl obřadní a náboženská lokalita. Podle pověstí a legend obyvatel ostrova Kauai, který leží jihovýchodně odtud, byl ostrov Necker Island jedním z posledních známých útočišť Menehune. Podle legendy se Menehune usadili na Neckeru poté, co byli vyhnáni z Kaua’i silnějšími polynéskými národy, a následně zde postavili různé kamenné stavby.
Návštěvy ostrova prý začaly pár set poté, co byly osídleny hlavní Havajské ostrovy, a skončily pár set let předtím, než sem přišli Evropané.
„Na relativně blízkých Markézách v souostroví Flores archeologové v roce 2003 objevili pozůstatky pravěkého člověka Homo floresiensis. Tomuto druhu se začalo říkat „hobit“ a mohl žít před 190,000 lety. Ženská kostra patřila osobě vysoké 120 cm a vážící kolem 30 kg.
Mohli by tito malí lidé mít nějakou spojitost s Menehune?
„Jedinci Homo floresiensis byli vysocí přibližně 120 cm, měli malý mozek, velké zuby (na svoji velikost), ramena svěšená dopředu, žádnou bradu, ustupující čelo a na své krátké nohy relativně velká chodidla. I přes svoje malé tělo a mozek dokázali Homo floresiensis vyrábět a používat kamenné nástroje, lovili malé slony a velké hlodavce, poradili s predátory, jako je obří varan komodský, a možná i používali oheň.”
Zdá se velmi pravděpodobné, že Menehune byli skuteční lidé, a že jejich potomci žijí na Havaji i dnes. Legendami se dnes zabývají nové generace. Podle Ka’Ohi se zde dětem říká, aby měli nastražené uši, aby uslyšeli, jak Menehune staví svá díla. Ve skutečnosti však mohou slyšet pouze své havajské sousedy.
„Děti milují příběhy o Menehune, a nejlepší čas pro jejich vyprávění je večer, protože Menehune pracují pouze v noci,” řekl Ka’Ohi.