Nový výzkum z University of East Anglia (UEA) z první ruky odhaluje přetrvávající dopad, který mohou mít karanténní opatření na duševní a fyzické zdraví lidí.
První lockdown kvůli covid-19 ve Spojeném království oznámil premiér Boris Johnson před 2 lety. Jen o několik dní později výzkumníci z UEA zahájili velký projekt sledování duševního a fyzického zdraví národa během lockdownú i mimo ně. Více než 1000 účastníků provádělo denně průzkumy s otázkami týkajícími se životního stylu včetně fyzické aktivity, stravy, spánku, kouření, pití alkoholu a užívání drog. Některé z účastníků poté výzkumný tým otázkami, aby se dozvěděl, jak vše vypadalo z jejich vlastních úhlů pohledu.
Nové zveřejněné poznatky ukazují, jak lidé velmi odlišně reagovali na sociální omezení v závislosti na jejich stávající situaci. Pro ty, kteří na tom byli zpočátku hůře, bylo přizpůsobení se lockdownu obtížnější a jejich zdravotní chování se obvykle ve větší míře zhoršilo. Naopak ti, kteří na tom byli na začátku pandemie lépe, prokázali rychlejší adaptaci a byli schopni pozitivněji reagovat na omezení, například navštěvováním online lekcí cvičení. Je proto pravděpodobné, že jakýkoli trvalý dopad na duševní a fyzické zdraví bude mnohem větší u těch, kteří na tom byli ze začátku hůře. Lidé s dobrými sociálními vazbami a zdravým chováním již ve svých rozhovorech popsali, jak se dokázali přizpůsobit lockdownu a vést si dobře, zatímco někteří z nejzranitelnějších upadli do spirál nezdravého chování.
Profesorka Caitlin Notley píše: „Když byl v roce 2020 oznámen první lockdown, začali jsme denně provádět průzkum účastníků z celého Spojeného království. Naše počáteční výsledky ukázaly, že lidé jedí méně ovoce a zeleniny, méně se cvičí a pijí více alkoholu. Rychle se ukázalo, že lockdown může mít trvalé následky na fyzické a duševní zdraví národa.Chtěli jsme zjistit, zda se životní styl lidí z dlouhodobého hlediska změnil, a tak jsme pokračovali ve studii prováděním pravidelných průzkumů s účastníky a rozhovory s některými lidmi, abychom zjistili více.“
Nyní po 2 letech výsledky týmu ukazují, jak se pravděpodobně rozšířily zdravotní nerovnosti. Profesorka Notley pokračuje: „Sociální omezení uložená v důsledku pandemie koronaviru měla významný dopad na zdravotní chování na úrovni jednotlivců i populace. Je fér říci, že životy všech našich účastníků byly lockdownem narušeny a byli nuceni se mu přizpůsobit. Lidé však na lockdowny reagovali velmi odlišně a jejich zkušenosti se sociálními omezeními se značně lišily. Lidem v zásadě bránily nebo jim pomáhaly jejich stávající podpůrné struktury a zdroje, jako je přístup k technologiím pro zapojení do vnějšího světa nebo soukromý venkovní prostor. Lidé, kteří mají dobré přátele, vazby na komunitu a už předtím hleděli na své zdraví, byli schopni reagovat pozitivněji a lépe se vypořádat se situací. Dokázali se přizpůsobit ´novému normálu´, používat technologie k tomu, aby byli v kontaktu s přáteli a příbuznými, objednávali si vegetariánské jídlo, pokračovali ve zdravé stravě a zdravém životním stylu novými inovativními způsoby, jako jsou online kurzy fitness. Lockdowny však velmi pravděpodobně způsobily trvalé prohlubování sociálních a zdravotních nerovností. Ti, kteří zůstali v práci mimo domov nebo kteří byli v důchodu, byli celkově zasaženi nejméně. Ale ti, kteří byli nezaměstnaní, mladší, s nižším příjmem, klinicky nemocní nebo jim bylo řečeno, aby se plně chránili, byli přísnými omezeními obzvláště zasaženi. Těmto zranitelnějším lidem byly odebrány nebo výrazně omezeny podpůrné sociální faktory. Úzkost a deprese se zhoršily a nezdravé chování, jako je méně cvičení, více alkoholu a špatná strava, přibývalo. Když teď pracujeme na ´cestě k obnově´, je třeba klást důraz na přístup založený na spolupráci a komunitě se zaměřením na to, co nám dělá dobře. Povzbuzování členství v komunitních cvičebních skupinách může například pomoci těm, kterých se to nejvíce týká, aby se znovu zapojili do zdravého chování. Musíme také věnovat pozornost tomu, jak ti, kteří jsou méně majetní, reagovali na politiku lockdownu negativněji, abychom se mohli poučit do budoucna.“
„Narušení a přizpůsobení v reakci na pandemii koronaviru – aktiva jako kontextuální moderátoři uzákonění zdravotního chování“ je publikováno v British Journal of Health Psychology.