Cítili jste se někdy provinile proto, že o světě kolem nás nevíte všechno? Nezoufejte, je to v pořádku. Ani ti nejlepší vědci si totiž neumí některé fenomény vysvětlit. Zde je výběr těch, které je trápí nejvíce.
Migrace zvířat
Mnoho druhů zvířat migruje. Vědce ale trápí, jak je možné, že vědí, jak a kam mají migrovat a to i v případě, že jde o jedince, kteří nežijí ve stádech.
Bouře na Saturnu
Sonda americké NASA zpozorovala bouři na Saturnu ještě v roce 2013. Její oko mělo průměr dva tisíce kilometrů a nikdo neví, jak vznikla.
Jezero medúz
Jezero je spojeno s oceánem prostřednictvím podzemních kanálů. Jméno si vysloužilo proto, že každý den do něj přicházejí medúzy a večer zase plavou zpět na volné moře. Jak je to možné, když nemají prakticky žádné mozkové buňky?
Nebeské ryby
V roce 2000 v Etiopii padaly z oblohy ryby. Vědci předpokládají, že šlo o efekt vzdálené bouře, ale zajímavé je, že v podobných případech „prší“ pouze zvířata jednoho druhu.
Záblesky před katastrofou
Před vypuknutím zemětřesení či erupcí sopky někteří lidé tvrdili, že vidí zvláštní záblesky. Děje se tak už po staletí, ale poprvé se tento záhadný jev podařilo vyfotit až v 60-tých letech minulého století.
Synchronizovaní brouci
Jistý druh světlušek v národním parku Great Smokey Mountains dokáže synchronizovat blikání svých těl. Jak a proč to dělají zůstává záhadou.
Sluneční koróna
Koróna se skládá z plazmy, ale z nějakého důvodu je teplejší než samotný povrch Slunce. Ten má kolem 5 500 stupňů Celsia, ale teplota koróny může dosáhnout jeden až tři miliony stupňů.
Předení
To, že kočky předou, je všeobecně známo. Lidé si tuto činnost spojují s pocitem štěstí, pravdou však je, že není jasné, proč kočky předou. Někdy to dělají, když je hladíte, ale vyskytují se i případy, kdy předou během rození potomstva.
Zpívající velryby
O samcích plejtváka křídlatého si kdysi vědci mysleli, že zpívají, aby přilákaly potenciální partnerky. Dnes se však zdá, že zvuky prostě vydávají jen pro vlastní potěšení. Píseň každého jedince je unikátní, ale dokážou se učit i od ostatních.
Před Velkým třeskem
Teorie Velkého třesku tvrdí, že vesmír vznikl před 14 miliardami let z jednoho bodu, ve kterém se nacházela veškerá hmota (ano, i vy) a ta se i v současnosti rozpíná. Co ale bylo před Velkým třeskem, na tom se vědci shodnout neumí.
Někteří tvrdí, že neexistovalo nic a Velký třesk byl počátkem běhu času. Další mluví o takzvaných „cyklických vesmírech“. Náš vesmír je údajně jen jeden z řady mnoha a když zanikne (vlivem opětovaném smršťování hmoty do jediného bodu), nastane další Velký třesk.
Prstence v trávě
Travnaté planiny v Jihoafrické republice jsou pokryty prstenci holé země s průměrem dva až 15 metrů. Jak a kdy vznikly je neznámé.
Kulový blesk
Kulový blesk lidé popisují jako kouli elektřiny, která se vyskytuje při bouřích a vydrží déle než běžné blesky. Zprávy o tomto fenoménu jsou známy již stovky let, vysvětlení jeho vzniku však stále chybí.