Když se vydáte na do Mnichova na každoroční Oktoberfest, pár věcí máte jistých. Bude zde hojnost jídla: klobásy, preclíky, kyselé zelí či nudle s máslem. Davy sem budou lákat houfy hostů v národním oděvu, což jsou kožené kalhoty (lederhosen) u mužů a šaty s živůtkem (dirndl) u žen. Hudba a průvody budou skýtat stálou zábavu. A především: bude zde pivo. Festival sklizně, který se datuje od roku 1810, se konal poprvé při příležitosti svatby korunního prince Ludvíka s princeznou Terezou. Tradiční pivo nazývané Marzen se ve velkém množství vařilo už v březnu a konzumovalo se během léta; zbytek se pak vypil právě na Oktoberfestu. Dnešní dvoutýdenní pivní festival přiláká ročně asi 6 mil. návštěvníků, kteří vypijí více jak 7 mil. litrů nápoje. Na mnichovském Oktoberfestu smí prodávat pivo pouze od 6 místních pivovarů: Hacker-Pschorr, Paulaner, Löwenbräu, Hofbräu, Spaten a Augustiner.
„Dobré pivo na Oktoberfestu představuje mistrovské dílo rovnováhy a integrace. Je lahodné a přitom není výstřední,“ napsal v New York Times kritik Eric Asimov poté, co v roce 2008 festival navštívil.
„Svoji práci odvádí v pozadí, osvěží takovým množstvím chuti, aby vzbudilo zájem, a přitom nerušilo konverzaci.“ Největší pivní festival světa vždy německému Mnichovu vydělá obrovské peníze. Turisté, kteří sem přicházejí ochutnat pivo, se musí někde ubytovat, utratí peníze v dalších restauracích a potřebují dopravu v podobě taxi. Výdaje tohoto druhu dále přispívají k částce více jak 1 mld. EUR, které město ročně získá.
Ale není to jediný způsob, jakým pivo město ovlivňuje. Pivo má odedávna vliv také na způsob, jak se lidé sdružují a baví v komunitě. Lidé pivem (a dalšími alkoholickými nápoji) oslavují už celá tisíciletí. Když archeologové vystopovali počátky lidské civilizace, zjistili, že komunitní život se soustřeďoval kolem alkoholu. Lokalita Göbekli Tepe v jihovýchodním Turecku pocházející z doby před více jak 10 000 lety přináší důkazy o vaření piva na místech, kde se kdysi konaly slavnostní hostiny.
„Výroba a konzumace alkoholických nápojů je významný faktor při slavnostech, které mají společenské skupiny stmelit, v případě Göbekli Tepe při organizování společné práce,” řekl Oliver Dietrich, archeolog z Německého archeologického institutu.
Když se lidé sejdou, aby si připili, vytváří se komunita, která na oplátku může být prospěšná pro zdar i zdraví jednotlivce. Nedávná studie, kterou provedla CAMRA (skupina hájící kvalitní pivo) zjistila, že když máte svoji hospodu, kterou pravidelně navštěvujete, máte lepší společenské vazby, a celkově to přispívá k Vaší větší spokojenosti. Podle studie lidé, kteří podporovali místní hospodu či bar, měli více přátel a byli více zapojení do místního života než ostatní. Přátelství a komunita představují významné faktory pro zdraví a pohodu, jak dokládá mnoho studií, které ukazují přímé korelace mezi silnými společenskými vazbami a lepším zdravím.
„Vytváření a udržování přátelství je něco, co se musí provádět tváří v tvář, co digitální svět nenahradí.“ řekl emeritní profesor z Oxfordské univerzity Robin Dunbar, evoluční psycholog, který studii vedl. „Vzhledem ke zvyšující se tendenci, kdy náš společenský život probíhá spíše online než tváří v tvář, bude ještě více potřeba mít pohodová útočiště, kde se lidé mohou setkávat s přáteli a získávat nové.”
Ale proč je pivo natolik společenský nápoj ve srovnání s vínem či lihovinami? Kvůli jeho mnohem nižšímu obsahu alkoholu (než u jiných nápojů) můžeme pivo chápat jako nápoj umírněnosti. Různé typy alkoholu spouštějí různým způsobem emoce, a ty, které se dostavují u sklenice vychlazeného piva, vedou k více pozitivním zážitkům, než když celý večer do sebe házíte panáky.
Studie z roku 2017 publikovaná v britském akademickém žurnále BMJ Open zjistila, že i když se pijáci piva častěji cítí méně povzbuzení a méně sexy než návštěvníci barů pijící lihoviny a víno, pivo přináší méně stinných stránek spojovaných s „flámem“. Studie hodnotila více jak 26 000 účastníků z 21 zemí a všichni respondenti ochutnali každý typ alkoholu. Milovníci piva se cítili podstatně méně agresivní než ti, co pili lihoviny – méně než 7 % ve srovnání s téměř 1/3 účastníků pijících tvrdý alkohol. Pouze 17 % pijáků piva říkalo, že se pak cítilo špatně, ve srovnání s téměř 48 % těch, co pili destiláty.
Tato čísla ukazují, že pivo je mnohostranná volba, pokud jde o pití na společenských akcích, a mohou vysvětlit, proč je pivo nejoblíbenějším nápojem Američanů. Více jak 6 z 10 dospělých Američanů pije alkohol, a mezi těmito lidmi pivo stále jasně vede. V průzkumu od Gallup v roce 2017 40 % účastníků dávalo přednost pivu, 30 % vínu a 26 % tvrdému alkoholu. Kromě toho je pivo tradičně mnohem oblíbenější nápoj mužů než žen. Stejné hlasování ukázalo, že 62 % dotazovaných mužů si vybralo pivo ve srovnání s 19 % žen. Obliba u mužů přitom může mít souvislost s oblíbenou zábavou nejen v Americe: se sledováním sportovních zápasů.
Pro mnoho lidí pivo v plastovém kelímku a sledování zápasu na stadionu patří k sobě. Podle studie Minnesotské univerzity 48 % sportovních fanoušků pije alkohol. Z těch 18 % pilo už před akcí (a 82 % z nich mělo min. 2 alkoholické nápoje). Nedávný průzkum od Harris se ptal Američanů, jako nápoj je napadne, když se řeč o určitých sportech. Na prvním místě bylo pivo, které 75 % dotázaných spojovalo s (americkým) fotbalem a a70 % s baseballem. Je zřejmé, že sportovní průmysl je pro distributory piva zásadní. Společnost Anheuser-Busch InBev uzavřela v roce 2011 kontrakt v hodnotě 1,4 mld. USD s NFL, aby se jejich značka Bud Light stala sponzorem ligy až do roku 2022. Přestože u ligy mohou mít svoji reklamu i jiné značky, pouze Bud Light smí používat emblém NFL ve svých reklamách a loga každého z 32 týmů ligy na svých plechovkách. Společnost platí basketbalové lize MLB asi 40 mil. USD ročně za podobný plán. A protože pivní konglomeráty odvádějí tolik peněz do amerického sportu, není divu, že obyvatelé mají dlouhodobě takovou zálibu v pivu.
„Neexistuje nic jiného, co by člověk pro sebe vytvořil a co by vyprodukovalo tolik štěstí, jako dobrá hospoda.“ Spisovatel Samuel Johnson dobře věděl, co říká, když tohle v roce 1776 napsal. Sejít se u piva znamená mnohem více než vytvářet smysl pro komunitu: pomáhá to udržovat pro ni fyzické prostředí. Plánovači měst souhlasí, že místní hospody a bary mají jedinečnou společenskou hodnotu, když jsou součástí okrsku. Podstatným prvkem pro ekologicky udržitelnou komunitu je přítomnost „třetího prostoru“. Termín, který vytvořil sociolog Ray Oldenburg, označuje „místo, kde se dostavuje kamarádství a žoviálnost, kde se můžete těšit ze společnosti druhých mimo domov (který je ´první prostor´) a práci (´druhý prostor´).”
Tato „kamenná“ místa vyrovnávají společenské hierarchie a pomáhají vytvořit konexe.
„Je to místo, kde nejste ani členem rodiny, ani kolegou, a přesto se zde protínají hodnoty, zájmy, klepy, stížnosti a inspirace z těchto dvou sfér. Je to místo minimálně o krok vzdálené strukturám v práci a doma, více nahodilé, přesto dostatečně vstřícné, aby vytvořilo pocit identity a spojení. Je to místo možností a pohodlí zároveň, kde neočekávané a každodenní překračuje hranice a mísí se,”
napsal Mike Hickey, konzultant pro rozvoj komunit. Hickey vysvětil, že mezi běžnými „třetími prostory“, jako jsou např. knihovny nebo kavárny, skýtají bary a hospody jedinečnou možnost pro lidi s nízkými příjmy a manuálně pracující, kteří zde mohou být pravidelnými hosty.
„Bary fungují svým osobitým způsobem tak, že nabízejí místo, kam můžete uniknout z přeplněného bytu, špinavého podkroví či z nenáviděné práce. Jsou místem, kde i člověk, který nemá mnoho, může přejít na jiné tempo.“
Některé „mozky“ organizace udělující ekologickou certifikaci LEED, nejpoužívanější systém ekologického hodnocení, souhlasí, že bar coby „třetí prostor“ je přínosem pro komunitu. Kaid Benfield, spoluzakladatel LEED udělovaných za místní rozvoj (jeden z předních hodnotitelů místní ekologické udržitelnosti v USA) napsal ve článku Proč je dobrý bar pro ekologicky udržitelnou komunitu podstatný, že „čím komplexnější je okrsek, kde žijeme, tím méně potřebujeme cestovat ať už za zbožím, službami nebo zařízeními.“ Méně cestování přitom znamená méně emisí, což je klíčový faktor pro ekologickou udržitelnost. Ale jsou zde také další kritické prvky.
„Lidé rádi pobývají v barech, především pokud jsou v blízkosti jejich domova, což také snižuje vážná rizika spojená s pitím a řízením,“ wrote Benfield.
Způsob, jakým pivo pijeme, se vyvíjí. Milovníci piva se dnes přesouvají z hospod a barů do místních pivovarů. Studie řemeslného pivovarnictví provedená v roce 2017 ukázala, že 30 % návštěv pivovarského výčepu bylo náhradou za návštěvu hospody/baru.
„Vysoké procento našich členů dnes má svůj výčep a výčepy začínají být stejně tak důležité jako hospody,“ říká Mike Benner ze Společnosti nezávislých pivovarů. „Existovaly sice už dříve, ale dnes se dostávají do popředí, protože dnešní spotřebitelé si velmi zakládají na myšlence nezávislosti a na místním pivu.“
Rozšíření průmyslu řemeslného piva přispělo v roce 2014 do amerického hospodářství částkou 55,7 mld. USD. Podle Barta Watsona z obchodní skupiny Asociace pivovarníků 80 % Američanů žije ve vzdálenosti max. 16 km od pivovaru. Úspěšný pivovar nebo obchod s pivem je lukrativní doplněk každé komunity.
Tak jako návštěvníci cestující do Mnichova na Oktoberfest budou milovníci piva po celém světě cestovat a utrácet peníze za pivo. Nejnovější data z New Yorku naznačují, že v roce 2013 navštívilo řemeslný pivovar ve státě 3,66 mil. lidí a utratilo zde 450 mil. USD. Následující rok řemeslné pivo vyneslo 1,2 mld. USD a přineslo 10 000 pracovních míst v Severní Karolíně podle Margo Metzger, bývalé ředitelky Cechu řemeslných pivovarníků Severní Karolíny. Tehdy se ve státě nacházelo něco přes 100 pivovarů, ale jejich počet se od té doby více jak zdvojnásobil.
„Strávila jsem zde celý svůj život a náhle vidím pivovary v zapomenutých městech na východě Severní Karolíny, jako je Rocky Mount a Tarboro,” řekla Metzger v roce 2017. „Lidé dostávají svoji hospodu a tím i další důvod, proč zde žít. Ale ještě důležitější je, že se díky ní lidé cítí být na správném místě. Je to něco nového, co se odlišuje od vize města s upadajícím významem, kterou mohli vidět po celá desetiletí.“
Naši dávní předkové udělali velký krok, když se rozhodli nechat fermentovat zrní a vyrábět z něj na pivo. Ať už se setkáváme s kelímkem na sportovním stadionu, nad půllitrem v místním podniku nebo s lahví v rodícím se řemeslném pivovaru, společné pití piva má velmi dlouhou tradici a hraje významnou roli při spojování kultur a budování komunit.
„Země není skutečnou zemí, dokud nemá své pivo a své aerolinie,“ napsal Frank Zappa ve svých pamětech. „Pomůže také, když má své sportovní družstvo nebo jaderné zbraně, ale jako úplný základ potřebujete pivo.“