Proč lidé začali žít pod Himalájemi? Odpovědí je ječmen

Odolnější obilí usadilo farmáře i ve vyšších nadmořských výškách.

V horách je život náročnější.

Není to právě nejpravděpodobnější místo na život. Vysoká nadmořská výška nad tři tisíce metrů znamená řidší vzduch, větší námahu i další zdravotní rizika.

Přesto archeologické výzkumy ukazují, že lidé žili ve vysokých nadmořských výškách už před tisíciletími. Některé nálezy naznačují, že na Tibetské náhorní plošině žili lidé před desetitisíci let.

Otázkou však zůstává, proč se lidé do těchto nehostinných podmínek přestěhovali a co jim umožnilo přežít. Mezinárodní tým vědců se proto rozhodl prozkoumat různé vzorky obilí z desítek místních nalezišť.

Výsledky podle studie v magazínu Science ukázaly, že za životem pod vysokými štíty se může ukrývat změna stravy – lidé vyměnili jáhly za ječmen.

Odolný ječmen

Ukazuje se, že do doby před zhruba 3600 lety se lidé nezabydlovali výš, než ve výšce asi 2500 metrů nad mořem. Někde v té době se tito spíše farmáři začali přesouvat výš a důvodem může být odolnější obilí, které lépe zvládlo studené podnebí.

„Až někdy před 3600 lety, kdy objevili odolnější ječmen a pšenici, možná dokonce i ovce, mohli lidé pokračovat ve svém přesunu výš,“ tvrdí výzkumný tým podle magazínu Nature .

Odborníci se domnívají, že již dříve zemědělci experimentovali s různým obilím, až nakonec narazili na to nejvhodnější.

Lovci tam byly dříve

Předpokládá se, že k zdomácnění ječmene a pšenice došlo téměř před jedenácti tisíci lety někde na území Levante či celého takzvaného úrodného půlměsíce a plodiny i zemědělské techniky se postupně s migrujícím obyvatelstvem rozšířily po celém světě.

Otázkou však zůstává, jak přesně a proč se dostaly až pod Himaláje. Neznamená to ale, že před příchodem odolných plodin v této oblasti lidé vůbec nežili.

Genetické výzkumy naznačují, že přizpůsobovat se místním podmínkám začali obyvatelé oblasti již dříve, v období lovců a sběračů.

„Je zde navíc množství míst, které můžeme jasně přiřadit k lovcům a sběračům,“ zdůrazňuje i archeolog Mark Aldenderfer z Kalifornské univerzity. „Neznamená to, že předtím, než se ukázaly farmáři, se tam nic nedělo.“