Pokud rodič dietu dítěte nezvládne, podvýživou riskuje jeho život a zdraví.
K některým druhům zeleniny mají děti přirozený odpor.
Je veganství týráním dítěte? Italskou veřejností za posledních 18 měsíců otřásly hned čtyři případy vážně podvyživených dětí, které v důsledku veganské diety skončili v nemocnici.
Tamní politička Elvira Savinovu dokonce v závěru léta přišla s návrhem zákona, podle kterého by rodiče, kteří neposkytují dětem „zásadní prvky pro zdravý a vyvážený růst“, skončili ve vězení.
Savinovu svým vnímáním stravování pobouřila vegany. V minulosti se však opakovaně objevily případy, kdy dítě na rozhodnutí rodičů doplatilo životem.
The Telegraph v roce 2011 informoval o francouzské dvojici, která čelila obvinění ze zanedbávání a až 10 ročnímu vězení. Pouze 11-měsíční dítě tehdy zemřelo na nedostatek vitamínů, oproti vrstevníkům mělo o třetinu menší váhu a bylo mimořádně bledé. jelikož rodiče byli vegani a mléko matky nedokázalo pokrýt potřeby dítěte.
Veganství pro děti a těhotné
Navzdory kontroverzí několik zdravotnické autority potvrzují, že veganství je vhodné i pro děti.
Americká dietetická asociace tvrdí, že vyvážená vegetariánská i veganská dieta je vhodná v jakémkoliv věku. Včetně dětí, dospívajících, těhotných a kojících žen. Klíčovým momentem všech kladných hodnocení lékařských společností je právě slovo „vyvážená“.
Pozornost je třeba obzvláště věnovat příjmu bílkovin, esenciálních mastných kyselin, železa, zinku, vápníku a vitamínů B12 a D. Přísun důležitých látek si je dobré pojistit i doplňky stravy.
Kanadská pediatrická společnost dodává, že v případě dětí třeba dohlížet na adekvátní přísun kalorií a poctivě sledovat jejich růst. Při dospívajících, kteří experimentují se stravou, zas doporučují sledování poruch stravování.
Těhotné a kojící ženy by měly detaily svého stravování probrat s lékařem, aby neohrozily zdravý vývoj plodu či dítěte.
Problémy veganství dětí
Veganskou stravu dítěte je nezbytné si do detailů promyslet, závažné rozhodnutí nesmí být rozmarům či imidžovovu záležitostí. Krátkodobé chvástání se nad raw koláčem nestojí za celoživotní následky na zdraví potomka.
Zajistit malému vegani dostatečný přísun kalorií je náročnější než se zdá. Rostlinná strava mívá ve srovnání s živočišnou při stejném objemu nižší podíl kalorií, děti se proto mohou cítit syté i když jejich potřeby potrava nepokryla.
Ve studii z roku 2014 se píše, že vegani snědí o 12 procent méně kalorií než vegetariáni ao 20 procent méně než konzumenti masa.
Nižší příjem kalorií nemusí být problematický pro dospělé, ale pro aktivní děti ve vývoji se nesmí podcenit. Například čilý šestiletý chlapec může denně potřebovat až 2 tisíc kalorií .
Pestré složení potravy
Další problematický bod jsou bílkoviny. Podílejí se téměř na každém biologickém procesu, jsou nezbytné pro strukturu, funkci a regulaci tkání a orgánů lidského těla.
Bílkoviny se skládají z aminokyselin a ne náhodou mají některé z nich přívlastek „základní“, respektive esenciální. Tělo je potřebuje k přežití a nedokáže si je samo vytvořit.
Mnoho potravin na živočišné bázi obsahuje všechny esenciální aminokyseliny. Rostlinná strava některé neobsahuje vůbec, jiné pouze v menších množstvích. Proto je pro vegany důležité v průběhu dne vystřídat pestrou paletu rostlinných ingrediencí.
Právě rozmanitost může být úskalím, na němž se rozlámou plány rodičů. I když je teoreticky možné veganské potomka udržet živého a zdravého, málokteré dítě reaguje na neustále se měnící, originální a pestrobarevný talíř s nadšením.
Odpor k novému a hořký
Není náhoda, že děti rády jedí dokola tytéž jídla. Jejich vybíravost pramení z neofóbie neboli strachu z neznámých jídel.
Předpokládá se, že toto chování je evolučním pozůstatkem. Našim mladým předkem měl zabránit v konzumaci jedovatých rostlin v době, kdy si začínali sami shánět potravu.
Jelikož jedovaté rostliny bývají hořké, je zřejmé, že v tom můžeme najít příčinu toho, děti tuto chuť nevyhledávají. Evoluce hraje v nepřízeň tmavozelené zeleniny – od okurek, přes rukolu po nešikovně zpracovaný chřest.
Nejhorší, co může v této situaci rodič udělat, je do jídla dítě nutit. Na nátlak bude reagovat ještě větším odporem .
Ohrožen vývoj mozku a kostí
V úvahu je třeba brát vitamín B12. Zatímco v mase, mléčných produktech a vejcích je ho dostatek, rostlinná strava něj bývá chudá. Nejvíce ho obsahují řasy, či fermentované výrobky jako kyselé zelí.
Nedostatek B12 způsobuje anémii a vážné neurologické problémy. Zjistilo se, děti, které byly vegany spíše než dovršili šest let a neměly dostatečný přísun vitaminu měli při dospívání kognitivní problémy .
Ve srovnání s vrstevníky vykazovaly nedostatky při abstraktním myšlení, argumentaci, prostorovém vnímání a krátkodobé paměti. Závažnější nedostatky vitaminu B12 v kojeneckém věku se spojují s nedostatečným růstem mozku.
Na jeho růstu se podílí i tuk a železo, ani s nimi to vegani nemají jednoduché. Železo v rostlinách se liší od toho v mase, pro tělo je náročnější ho vstřebat. Ještě výrazněji mohou absorpci snížit i rostlinné látky zvané fytáty.
Vápník a vitamín D mají důležitou roli při dlouhodobé kondici kostí. Na vitamin D jsou bohaté ryby, mléko a vejce, na vápník zas mléčné výrobky. Čili potraviny mimo veganské diety. Není proto překvapivé, že vegani mají o 30 procent větší šanci na zlomeniny než konzumenti masa.
Veganství dětí je vyčerpávající
Mohou tedy děti být vegany a zároveň být zdravé? Samozřejmě mohou.
Ovoce, zelenina a obiloviny jsou nepochybně prospěšné pro vyvíjející se těla. Ve prospěch veganství mluví také studie, která ho spojuje s nižším rizikem výskytu rakoviny .
Nicméně rodiče či opatrovníci, kteří chtějí dítě vést k této dietě, si musí uvědomit kolik práce, času a energie jejich to bude stát.
Selhání přitom může snížit šance dítěte na šťastný život a samozřejmě rodiče musí počítat i s tím, že zakázané jídla jsou pro děti magnetem a mají sklony se jejich přejídat . Jejich snaha může mít v konečném důsledku zcela opačný efekt.