První 3D vytištěný most z nerezové oceli se klene nad nizozemským kanálem

Společnost MX3D konečně realizovala svůj ambiciozní plán na instalaci toho, co je popsáno jako „první 3D vytištěný ocelový most na světě“ vedoucí přes kanál v Amsterdamu. Most oficiálně otevřela pro veřejnost nizozemská královna a kromě poutavého designu zahrnuje také skryté senzory, které shromažďují údaje o strukturální integritě mostu, chování davu a podobně.

Projekt byl navržen společností Joris Laarman Lab s manipulačními inženýrskými pracemi od Arup a zahrnoval také přispění od společností ABB, Air Liquide, ArcelorMittal, Autodesk, Lenovo a od výzkumného ústavu AMS Institute. Původní plán byl vytvořit most na místě, ale to se ukázalo jako nemožné kvůli bezpečnostním problémům a dalším obavám, proto byl vyroben v továrně. Vlastní tiskový proces trval pouze 6 měsíců a byl dokončen v roce 2018, ale kvůli nepředvídaným zpožděním, včetně čekání na rekonstrukci stěn kanálu, byl most teprve nedávno přepraven na místo lodí na místo a poté zvednut pomocí jeřábu. Má povolení zůstat na místě 2 roky.

Vytištěný most je vyroben z 6000 kg nerezové oceli

Most má délku 12,2 m a šířku 6,3 m. Zatímco při projektech z betonu vytvořených pomocí 3D tisku se vytlačuje směs podobná cementu z trysky a ve vrstvách, s kovem pochopitelně musí zacházet úplně jinak. Komplexní návrh mostu proto zahrnoval 4 roboty, kteří svařovali vrstvy kovu k sobě pomocí standardního svařovacího drátu a plynu. Celkem bylo použito 6000 kg nerezové oceli.

„Náš M1 Metal AM System je v zásadě standardní svařovací robot a k tomu vlastní sada senzorů,“ říká Gijs van der Velden, generální ředitel MX3D. „Vyvinuli jsme CAM a software pro správu dat, abychom uspořádali svařovací proces tak, aby byl vhodný pro nanášení vrstvu po vrstvě, na rozdíl od spojování dvou kusů kovu k sobě. Používáme standardní svařovací dráty a plyn. To vše nám umožňuje použít hodně z existující vědy o svařování, proto jsou materiálové vlastnosti koncových částí vytvořených naší technologií vynikající. Jelikož je to postaveno na technologiích, které se už používají ve většině průmyslových společností, je proces přizpůsobení snadný, dovednosti ovládání jsou domácí a provozní předpisy totožné s těmi, které platí pro svařování. “

Série senzorů instalovaných na mostě slouží ke shromažďování strukturálního měření napětí, rotace, zatížení, výtlaku a vibrací a zároveň ke čtení údajů o faktorech prostředí, jako je kvalita vzduchu a teplota, protože místní i návštěvníci lávku využívají k přechodu do rušné Čtvrti červených luceren v Amsterdamu. Data jsou vkládána do přesného počítačového modelu mostu (nazývaného digitální dvojče), který pomáhá technikům sledovat strukturální stav mostu v reálném čase. Data budou také použita k tomu, aby most „naučila“ počítat, kolik lidí po něm přechází a jak rychle apod..

Není to tak dávno, co by robotická výroba kovového mostu s tak složitými tvary vypadala jako sci-fi, ale míra pokroku na scéně architektury a 3D tisku pokročila až do takové míry. Přitom se nabízejí další pozoruhodnými kroky včetně cenově dostupného bydlení a luxusních domů.

Zážitky na kanálech v Amsterdamu