Byl to další průlomový s řadou rekordů a prvenství ve vědě v oblastech od početí až po smrt. Zde se ohlížíme za vědeckým rokem 2022 a vybíráme některé z nejzajímavějších příběhů.
Rok 2022 zaznamenal řadu prvenství a tím největším z nich může být vyhlášení Národní laboratoře Lawrence Livermore (LLNL) amerického ministerstva energetiky, že dosáhla průlomu při hledání komerční energie z jaderné syntézy. Dne 5. prosince laboratoř National Ignition Facility (NIF) použila 192 laserů zaměřených na maličkou kuličku izotopů vodíku a vytvořila fúzní reakci, která vygenerovala více energie, než do ní bylo napumpováno.
V dubnu First Light Fusion, spin-off Oxfordské univerzity, použil laterální myšlení k vytvoření nového procesu pro dosažení fúze. Namísto laserů a magnetů startup používá projektily létající rychlostí 19 machů na zapuštěné palivové pelety v maličkých padajících krychlových terčích. Přitom generují rázové vlny o rychlosti 204 machů, což vytváří podmínky pro fúzi.
Štěpná energie je sice spojena spíše s 20. stoletím, ale technologie se stále vyvíjí, jak ukazuje modulární jaderný reaktor IV. generace od NuScale. Stal se prvním projektem malého modulárního reaktoru (SMR), který získal souhlas od Americké jaderná regulační komise, což zvýšilo příslib levnějších, škálovatelných jaderných elektráren, které lze přizpůsobit místním potřebám.
Na frontě konvenční energie vědci z Univerzity ve Stavangeru v Norsku tvrdí, že sestrojili plynovou mikroturbínu, která může běžet na 100 % vodík místo směsi zemního plynu a vodíku.
Mezitím Americká námořní výzkumná laboratoř (NRL) v Marylandu ukázala, že její systém bezpečného a nepřetržitého přenosu energie, mikrovlnný systém (SCOPE-M), dokáže přenést 1,6 kW energie na vzdálenost více než 1 km. Tím se otevřela možnost jednoho dne vyzařovat energii na Zemi z orbitálních solárních elektráren.
Quiase, spin-off MIT, neočekávaným způsobem aplikuje technologii fúzní energie. Místo pokusu o fúzi vodíkových atomů pro výrobu energie chce společnost použít technologii gyrotronového paprsku původně vyvinutou pro fúzní programy k vrtání děr do hloubky až 20 km, aby využila ohromné zásoby geotermální energie Země.
Klinická studie provedená britským NHS realizovala první transfuze krevních buněk vypěstovaných v laboratoři z kmenových buněk lidským pacientům. To nejen otevírá vyhlídky na zmírnění nedostatku krve eliminací potřeby dárců, ale mohlo by to také vést k lepší léčbě stavů, kde je obtížné najít kompatibilní dárce.
Další lékařské prvenství přišlo z UC Davis Health v Kalifornii, kde první klinické studie léčby rozštěpu páteře kmenovými buňkami v děloze skončily 3 zdravými porody, přičemž se očekává, že bude následovat 33 dalších.
Následující prvenství přišlo v lednu z lékařského centra Marylandské univerzity, kde byla provedena první transplantace prasečího srdce člověku v USA. Prasečí srdce dodané společností regenerativní medicíny Revivicor bylo geneticky upraveno tak, aby snížilo hrozbu odmítnutí tkáně, takže vzbuzuje naději, že jednoho dne odstraníme současný chronický nedostatek vhodných lidských dárců srdce.
Když se vrátíme do oblasti obnovitelné energie, Čína vytvořila nový světový rekord s největším zařízením na skladování energie stlačeného vzduchu (CAES), když Čínská akademie věd připojila svůj 100 MW pokročilý systém CAES k čínské národní energetické síti. Nové zařízení prý může uchovávat až 400 MWh energie, což je dost na napájení až 60 000 domácností.
Jednoduchá slitina chrómu, kobaltu a niklu (CrCoNi) vyvinutá týmem vedeným laboratoří Berkeley Lab získala palmu vítězství za nejtvrdší materiál, jaký byl kdy zaznamenán. Je nejen neuvěřitelně tvrdý, ale má vysokou pevnost a tažnost, která se kupodivu zlepšuje při nižších teplotách.
Tým vedený výzkumníky z Curtinovy univerzity v Austrálii našel nejstarší známé srdce. Zkamenělé srdce staré 380 milionů let patřilo (spolu se zkamenělým žaludkem, střevy a játry) staré čelistnaté rybě; srdce bylo pozoruhodně dobře trojrozměrně zachováno.
Poněkud alarmující rekord oznámila kanadská společnost MarineLabs, jejíž síť CoastAware zaznamenala v listopadu 2020 u pobřeží Ucluelet na Vancouver Island nebezpečnou osamělou vlnu „jednu za tisíciletí“. Vlna dosáhla výšky 17,6 m, takže se jednalo o čtyřpatrové monstrum, kterému by se každý příčetný námořník raději zdaleka vyhnul.
Další znepokojivý rekord pochází od Světové meteorologické organizace (WMO), která potvrdila nejdelší úder blesku v historii. Obří blesk byl detekován satelitem v dubnu 2020 a byl dlouhý 768 km.
Skutečně dobrý vědecký příběh přichází z Velké Británie, kde došlo k prvnímu případu vyléčení leukémie u teenagera. Bylo to pomocí nové revoluční terapie pro úpravu genů, která dodala několik nových modifikací do T-buněk poskytnutých zdravým dárcem.
Pokud vás někdy zajímalo, jak se lidé naučili chodit po dvou, nová odpověď pochází od vědců z University College London, University of Kent a Duke University v Severní Karolíně. Ti studovali šimpanze a došli k závěru, že raní hominidi se mohli naučit chodit vzpřímeně tím, že se pohybovali mezi stromy.
Pokud jde o měkkýše, vědci z Univerzita v Sydney zjistili, že chobotnice jsou jedním z mála druhů na Zemi, kteří házejí věci, i když jejich zásah není příliš dobrý.
Weizmannův institut věd v Izraeli vytvořil syntetická myší embrya z kmenových buněk namísto vajíček, spermií a dokonce i dělohy. Netradiční přístup otevírá cestu pro pokročilé léčebné postupy a potenciál vypěstovat transplantované orgány „z ničeho“.
Aby nezůstal pozadu, berlínský producent, filmař a vědecký komunikátor Hashem Al-Ghaili zveřejnil svou vizi budoucí „dětské farmy“, světového zařízení pro umělou dělohu EctoLife, kde budou děti inkubovány v umělých dělohách bez potřeby matky. Může se to zdát jako stránka z knihy Konec civilizace od Aldouse Huxleyho, ale vyvolává to několik zajímavých otázek ohledně hodnocení nové technologie předtím, než se dostane na trh.
Na druhém konci životního spektra neurovědci z Univerzity v Louisville pořídili první záznam aktivity umírajícího lidského mozku. Vzorce mozkových vln se zdají být podobné těm, které jsou spojeny se sněním, vyvoláním paměti a meditací. Zjištění přicházejí s mnoha výhradami, ale otevírají některá zajímavá témata k diskuzi.
Kdy je vlastně nejlepší čas na návštěvu Barcelony? Tato otázka se zdá být jednoduchá, ale…
L´Aquarium de Barcelona, nacházející se na Moll d’Espanya v Barceloně, patří k těm místům, které…
Objevte krásy Barcelony svým vlastním tempem díky kombinované nabídce, která zahrnuje jízdenku na 24 nebo…
Objevte Casa Vicens, první architektonický klenot slavného Antonia Gaudího, a vychutnejte si jeho jedinečnou atmosféru…
Prozkoumejte fascinující podmořský svět v jedinečném Barcelonském akváriu. Díky vstupence s možností přeskočení front se…
Casa Batlló, jedno z nejvýznamnějších děl katalánského architekta Antoni Gaudího, je fascinující stavbou nacházející se…