Vědci z University of Colorado Anschutz Medical Campus věří, že zjistili, jak může běžná nemoc zvaná pásový opar zvýšit riziko mrtvice. Nové poznatky odhalují, jak se mohou latentní virové infekce znovu probudit poté, co léta zůstávaly v nečinnosti, a způsobit zdravotní problémy nad rámec mírného akutního onemocnění.
Většina lidí se nakazí virem varicella-zoster (VZV) v dětství a u některých může vést k onemocnění planými neštovicemi. Přestože většina příznaků onemocnění u mnoha lidí rychle odezní, virus sám o sobě nezmizí. Místo toho často zůstává v nečinnosti v našem centrálním nervovém systému. U přibližně 30 % lidí se v určité fázi života virus VZV znovu probudí a způsobí onemocnění. Tentokrát se nemoc nazývá pásový opar. Pro většinu lidí je pásový opar charakterizován vyrážkou, ale onemocnění může doprovázet řada dalších zdravotních komplikací.
„Většina lidí ví o bolestivé vyrážce spojené s pásovým oparem, ale nemusí vědět, že rok po infekci je zvýšené riziko mrtvice,“ vysvětlil dr. Andrew Bubak, hlavní autor nové studie. „Důležité je, že vyrážka se často zcela vyléčí a jednotlivci se cítí normálně, přesto žijí s významně vyšším rizikem mrtvice.“
Otázka, kterou se dr. Bubak a kolegové rozhodli zodpovědět, zněla, jak může reaktivovaný virus varicella-zoster zvýšit riziko mrtvice u člověka. Vědci se domnívali, že to má něco společného s drobnými váčkovitými molekulami zvanými exozomy. Tyto molekuly se tvoří v buňkách a přenášejí náklad do tkání v jiných částech těla. Hypotéza říkala, že reaktivovaný virus spustí produkci exozomů nesoucích proteiny srážející krev. Aby to výzkumníci prozkoumali, izolovali exozomy od 10 zdravých subjektů a 13 pacientů s pásovým oparem. Zjištění odhalila, že exozomy od pacientů s pásovým oparem obsahovaly významně vyšší objem srážecích proteinů než exozomy od zdravých subjektů. A co je ještě pozoruhodnější, tyto hladiny byly stále zvýšené, když byly pacientům s pásovým oparem odebrány vzorky 3 měsíce poté, co jejich akutní onemocnění odeznělo.
„Abychom funkčně potvrdili, že obsah exozomů může vyvolat srážení, vystavili jsme krevní destičky zdravých lidí exozomům buď pacientů s pásovým oparem, nebo zdravých lidí,“ vysvětlil Bubak v článku. „Zjistili jsme, že vystavení krevních destiček exozomům pásového oparu spustilo jejich shlukování a vytváření agregátů s jinými typy krevních buněk, jako při vytváření krevní sraženiny.“
Zvýšené riziko mrtvice bylo spojeno s následky jiných virových infekcí, včetně chřipky a covidu-19. V tomto bodě se však výzkum zaměřuje pouze na riziko mrtvice ve vztahu k infekci virem VZV, takže není jasné, zda stejný mechanismus hraje roli ve vztahu mezi mrtvicí a jinými virovými onemocněními. Podle dr. Bubaka je třeba provést mnohem více práce, aby se zlepšilo pochopení vztahu mezi mrtvicí a virovými infekcemi, ale v krátkodobém horizontu by tyto nové poznatky mohly pomoci informovat klinickou praxi. Vakcína k prevenci pásového oparu byla schválena pro dospělé ve věku nad 50 let, ale existují také léky proti shlukování krevních destiček, které by mohly být podávány pacientům s pásovým oparem nejvíce ohroženým mrtvicí.
„Pokud budou tato zjištění potvrzena větší longitudinální studií, pak by to mohlo změnit klinickou praxi,“ řekl dr. Bubak. „Je to opravdu důležité a snadno se to dá zmírnit. Stačí poslat pacienty domů s látkami proti shlukování destiček.“
Nová studie byla zveřejněna v The Journal of Infectious Diseases.