Pokud byste se chtěli před 15. srpnem 1914 dostat lodí z Atlantického do Tichého oceánu, museli jste obeplout celou Jižní Ameriku. Všechno změnilo otevření Panamského průplavu, jehož stavbu si můžete připomenout fotkami.
Úzký pás pevniny, který spojuje Severní a Jižní Ameriku, byl odjakživa vnímán jako potenciálně dokonalou zkratku mezi největšími světovými oceány. Až do roku 1881 se ale nikdo neodhodlal na to, aby představu přenesl do reality. Projekt představil francouzský diplomat Ferdinand De Lesseps ještě v roce 1879 v Paříži.
Získal podporu vlády, a to navzdory výzvám, kterým museli projektanti, architekti a samozřejmě i samotní dělníci čelit. Patřily mezi ně například tvrdý terén a prudké řeky, jejichž tok bylo třeba odklánět. Na vytyčování trasy, kterou měl vést Panamský průplav, se významnou měrou podílel i inženýr ze Slovenska Béla Gerster.
U stavby Panamského průplavu zahynulo asi 22 tisíc lidí, zejména v důsledku malárie, žluté zimnice a úplavice. Navíc se realizace projektu neustále prodlužovala, a to zejména v důsledku povodní a sesuvů půdy. Ambiciózní projekt měli dokončit za šest let a stát měl asi 120 milionů dolarů.
Celkový rozpočet však byl překročen o stovky milionů dolarů. Téměř 800 tisíc investorů přišlo o své vklady a již v roce 1893 zatkli De Lesseps za podvod. Zemřel o dva roky později ve věku 89 let. Projekt pod vedením Francouzů však v roce 1889 zkrachoval.
Znovu ho ale nastartovaly v roce 1901 Američané a o třináct let později slavnostně prošla Panamským průplavem první loď. Dnes se jich tudy ročně přeplaví asi 15-tisíc.