Studie zkoumá prevalenci a trajektorii symptomů dlouhého covidu

Nedávná studie zveřejněná na předtiskovém serveru Research Square hodnotila dlouhodobé onemocnění covid–19, neboli dlouhý covid, a trajektorii příznaků onemocnění v reprezentativním vzorku v USA.

Různé studie uvádějí, že mnoho pacientů infikovaných SARS-CoV-2 trpí dlouho po nástupu příznaků řadou zdravotních problémů. Není však příliš jasné, když jde o prevalenci, projevující se symptomy a rizikové faktory spojené s dlouhým covidem. Studie použila data z průzkumu dospělých v USA k odhadu prevalence dlouhého covidu upraveného podle výchozích příznaků k hlášení běžně pozorovaných dlouhodobých příznaků covidu a identifikaci dlouhodobých rizikových faktorů. Data byla získána z amerického národního vzorku covid-19 Understanding America Study (UAS), což je národní průběžný internetový panel založený na pravděpodobnosti s téměř 9000 neinstitucionálními dospělými v USA. Účastníci byli náhodně vybráni z domácností na seznamu poštovních adres v zemi. V průzkumu odpovídali online na libovolném zařízení podle svého výběru. Od 1. dubna 2020 byly každé 2 týdny prováděny následné průzkumy, během kterých byli účastníci požádáni o vyplnění dotazníku. Účastníci byli považováni za covid pozitivní po pozitivním testu na SARS-CoV-2 nebo pozitivní diagnóze zdravotnickým pracovníkem. Dále byl účastníkovi diagnostikován dlouhý covid, pokud v době diagnózy vykazoval příznaky, které chyběly 4 týdny před diagnózou covid-19 a byly přítomny 12 týdnů poté. Samostatně hlášené symptomy byly monitorovány 4 týdny před diagnózou covid-19, v době diagnózy a 12 týdnů poté. Studie sledovala výskyt horečky, rýmy, tlaku na hrudníku, kašle, bolestí v krku, kýchání, bolestí těla nebo svalů, bolestí hlavy, únavy, dušnosti, břišních potíží, zvracení, vypadávání vlasů, suché kůže, tělesné teploty nad 38 °C, průjmu, ztráty čichu a kožní vyrážky.

Účastníci odpovídali na otázky související se symptomy odpověďmi „ano“, „ne“ a „nejsem si jistý“. Tým poté vygeneroval proměnnou počtu symptomů v rozmezí od 0 do 18 sečtením počtu hlášených symptomů na vlnu pro každého účastníka. Tým zvažoval proměnné, jako je věk, pohlaví, rasa, úroveň vzdělání a kouření/nekouření všech účastníků. Zkoumali také již existující zdravotní stavy spojené s vyšším rizikem dlouhodobého covid-19, jako je cukrovka, rakovina, srdeční onemocnění, vysoký krevní tlak, astma, chronická plicní onemocnění (např. chronická obstrukční plicní nemoc CHOPN nebo rozedma plic), onemocnění ledvin, autoimunitní poruchy (jako je revmatoidní artritida) a obezita.

Průzkum proběhl v období od 10. března 2020 do 31. března 2021. Skládal se z 8425 účastníků, včetně 872 jedinců pozitivních na covid-19, z nichž tým analyzoval 308 účastníků s diagnostikovaným onemocněním covid-19. Studovaná kohorta měla střední věk 46 let, kdy 57 % byly ženy, 22 % lidé hispánského původu, 61 % nehispánských bílých a 12 % nehispánských černochů. Kromě toho 18 % účastníků mělo cukrovku, 9 % mělo srdeční onemocnění, 5 % rakovinu, 29 % vysoký krevní tlak, 5 % chronické onemocnění plic, 19 % astma, 4 % onemocnění ledvin, 24 % bylo obézních a 5 % mělo autoimunitní poruchu. Celkem 40 % pacientů infikovaných covid-19 hlásilo alespoň 1 symptom 12 týdnů po diagnóze. Po zohlednění přítomnosti předinfekčních příznaků však 23 % zaznamenalo minimálně 1 příznak covidu-19 po 12 týdnech od diagnózy. V době infekce mělo 45 % účastníků bolesti těla, 43 % únavu, 41 % kašel, 40 % bolesti hlavy, 37 % horečku, 35 % rýmu nebo ucpaný nos, 33 % ztráta čichu, 29 % průjem, 28 % bolest v krku, 25 % dušnost a 25 % tlak na hrudníku. Celkem 80 % účastníků hlásilo symptomy a jejich průměrný počet byl 6. Podíl hlášených symptomů dosáhl vrcholu během infekce s následným snížením, přičemž podíly zůstaly vyšší než v předinfekčním stádiu.

Ve srovnání s předinfekčním stádiem byl také podíl účastníků uvádějících obtíže v oblasti břicha (břišní diskomfort), bolest v krku, ztrátu čichu a tělesnou teplotu nad 38 °C vyšší po infekci. Navíc příznaky hlášené většinou účastníků na postinfekční úrovni byly únava, suchá kůže, rýma nebo ucpaný nos, bolest hlavy a kýchání. Ve fázi před infekcí byly nejčastěji hlášenými příznaky bolest hlavy, rýma nebo ucpaný nos, břišní diskomfort, únava a průjem. Je pozoruhodné, že pacienti s dlouhým covidem měli vyšší počet příznaků než ostatní pacienti. Také měli pacienti s dlouhým covidem větší pravděpodobnost, že budou obézní a údajně pociťovali více bolesti hlavy, trpěli vypadáváním vlasů a bolestí v krku v době infekce. Je zajímavé, že lidé, kteří zaznamenali tlak na hrudníku, měli nižší riziko dlouhého covidu. Celkově by tato zjištění mohla sloužit jako základ pro budoucí výzkum k rozsáhlé analýze prevalence, rizikových faktorů a přetrvávajících příznaků dlouhého covidu.