Přednedávnem celé Česko fandilo tradičním rodinám. Dnes jsme se rozhodli oprášit momentky právě z alb rodinek, které působí v tom tradičním složení mámy, otce a rozjívených ratolestí. I zde však platí, rodiče si člověk nevybírá a může být i dost zaskočen.
Otec dobrodruh
Očekávalo by se, že když někdo dostane status rodiče, hodí se k tomu pár šedin, ustaraný výraz a morální stanoviska. Ne vždy to však platí a někteří otcové nikdy nevyrostou z puberty. Raději počkají, dokud, než je jejich děti dorostou.
Inkubátor masových vrahů
Znáte všechny ty příběhy o masových vrazích, uchýlil a tyrany, které začínají tím, že to byl milý, tichý a slušný člověk? Právě to je on. Symbol vzorného rodiče, který se stará o děti, vždy jim zamává na cestu do školy. Rodinné fotografie často skrývají i temná tajemství mužů, kteří se rozhodli nebýt jako ostatní. Někteří zešílí právě díky dětem a jejich křiku a pláče ve dvě v noci a někteří prostě jen tradiční rodinou maskují své úchylnosti.
Malí démoni
Poznáte je na pískovišti, ve škole, nebo na školním výletě. Jsou to prostě děti, co se nepovedly a hormony z nich udělali doslova postrachy ulice. Tyrani, co by si zasloužili svěrací kazajku, kdyby dělali dětské číslo. Ale na rodinných fotkách jsou krásní, s úhledně učesanou ofinou.
Když se hra nevydaří
I rodiče se umí někdy při hře s dětmi odvázat až tak, že odletí i děti. Nebylo by to poprvé, kdy tradiční rodina zamíří na oddělení chirurgie a tvrdí, že děti spadly ze schodů.
Hranice tradičnosti
Nedají se zcela jasně stanovit. Statisticky je dokázáno, že problémoví jedinci si obvykle patologické sklony nesou z traumatizujících zážitků z dětství. Pravdou však je, že často se psychopati vyprofilovali i z dokonalých podmínek a dokonce jsou nesmírně inteligentní. Tradiční rodina toho má na starosti skutečně dost. I mnohé momenty z alb říkají, že někdy nemusí být vše tak, jak s Kostelním řádem.