Upíři, duchové, zjevení… Mnohé z nás jistě láká vydat se na tajemná místa, kde bychom se s nimi mohli setkat. V Evropě naleznete řadu nadpřirozených či ďábelských bytostí, pokud víte, kde je hledat, a nejedná se pouze o upíry. Zde uvádíme některá mýtické tvory spolu s místy, kde se můžete vydat po jejich stopách.
Vlkodlaci
Je to napůl člověk a napůl zvíře, které má problémy s ovládáním vzteku a odpuzující porost po těle. Vlkodlak je mírný, i když upocený, člověk ve dne a bestie zakusující se do hrdel ve svitu úplňku, který se však obvykle objevuje pouze ve filmových hororech. Avšak mnozí obyvatelé francouzského departmentu Lozère dodnes věří, že v 60. letech 18. století terorizovala oblast v pohoří Massif Central tzv. Gévaudanská bestie podobající se vlku. Král Ludvík XV. dokonce vyslal lovce, aby hladového netvora usmrtil a přinesl do Versailles, mise však nebyla úspěšná – i ti nejlepší střelci si někdy zapomenou kouzelné stříbrné střely doma.
Kde je můžete najít: Massif Central v regionu Languedoc-Roussillon ve Francii je hlavní působiště potomků potomků původní Gévaudanské bestie, pokud můžeme věřit mýtům. Pokud Vám však stačí vlk bez nadpřirozeného původu, vydejte se na túru do Alp, kam jsou v současnosti vraceni do přírody.
Čarodějnice
Všichni víme, jak vypadají tyto babizny s bradavicemi a zahnutým nosem žijící hlavně v noci, avšak jejich litevská verze je obzvlášť odpudivá: má krást děti, pronášet smrtící kletby a v poslední době dokonce i vymáhat dluhy! Evidentně není žádné zlo tak podlé, aby se před ním zastavila.
Kde je můžete najít: s pořádnou dávkou tajemna a magie se setkáte na Kopci čarodějnic (Raganų Kalnas) u Juodkrante v Litvě. Je to odlehlý les plný pohanských dřevořezeb, z nichž mnohé znázorňují krákorající čarodějnice a jejich démonické příbuzné.
A pokud byste se tu náhodou setkali se skutečnou čarodějnicí? Nejspíš byste jí měli pochválit její orlí nos, vyhnout se jakýmkoli lektvarům a jít dál svou cestou.
Elfové
„Skrytý národ“ (huldufólk) na Islandu na sebe bere celou řadu podob, od zlomyslných trollů až po horské duchy. Nachází se zde pět druhů impů, pokud máme věřit Islandské elfí škole (Álfaskólinn) – a kde jinde si můžete vylepšit svoje umění vystopovat skřítky všeho druhu? Po absolvování besedy v netradiční škole už nikdy nepohnete ani kamínkem ze strachu, abyste tyto bytosti neurazili.
Kde je můžete najít: pod každým kamenem na Islandu; krčí se pod balvany, schovávají ve stromech a samozřejmě obývají miniaturními domečky, které pro ně Islanďané vytvářejí – „skrytý národ“ je prostě všude.
Můžete však získat náskok a připojit se k výpravě za elfy. Ale přestože bývají elfové považováni za vyšší formu života než lidé, nespoléhejte na jejich vznešenější povahu a nenechte se jimi zlákat. Elfy lze snadno rozzlobit, což způsobí nehody a nezdar, který pak můžete odvrátit jen nějakým dárkem; na Islandu dokonce mluví i do toho, kde se smějí stavět domy!
Upíři
Nejtypičtější bytostí z temnot je však krvežíznivý nemrtvý, na kterého je potřeba si nabrousit kůl. Nemusíte však pouze putovat ke hradu Vlada Napichovače v Rumunsku, ale můžete se vydat také na jih odtud do slunečného Řecka. Nejstarší pověsti pověsti o upírech pocházejí ze starověkého Řecka, kde se vyskytovaly krev pijící svůdné bytosti zvané lamiae a empousai i klasičtější model vrykolakas, vracející se (ne)mrtví; tato bezbožná horda se však ve slunečním světle nerozpustí, naopak jí slunce prospívá.
Kde je můžete najít: Santorini, Řecko; idylický ostrov s modrými kopulemi, kam s oblibou míří páry na svatební cestě, ukrývá také temné tajemství. Podle lidových pověstí je Santorini pohřebištěm pro bytosti pijící krev. Ve městě se můžete zeptat na některý z pěších výletů za upíry, které se konají jednou za měsíc.
Draci
Jistě, tihle tvorové žijící v jeskyních jsou dlouzí jen pár centimetrů, takže mají do lochneské příšery daleko. Avšak macarát jeskynní je dodnes jedním z mála tvorů opředených mýty, což způsobuje jeho slizké průhledné tělo. Macarát jeskynní se objevuje poprvé na benátských kamenných rytinách znázorňujících hady s křídly, kteří silně připomínající dlouhá těla s žábrami podobajícími se peří, jaká tito obojživelníci-albíni mají. Odedávna se po Evropě ústně šířily pověsti o dracích žijících v podzemí, protože bledý macarát jeskynní býval spatřen právě v jeskyních. Sice je to plachý tvor, ale jeho oči pokryté kůží, absence pigmentů a krvavě rudé okraje působí neuvěřitelným dojmem. Kvůli jeho vzhledu připomínajícímu embryo byl někdy také nazýván „lidská ryba“. Brr.
Kde je můžete najít: jeskyně Postojna, Slovinsko. Díky snahám Slovinska chránit maličké draky před vyhynutím jsou dnes jeskyně ideálním místem, kde můžete druh spatřit. Setkat se s ohroženým druhem je skvělé, o co lepší je pak moct říct, že jste na vlastní oči viděli živého draka?