Když jsme vystoupili z auta na prázdném parkovišti u svatostánků, první naše myšlenka byla: přinesli jsme si dostatek vody? Bylo 14 hodin a stěží se dalo dýchat kvůli neuvěřitelnému horku. Hustý zelený les za budovou ústředí vypadal jako fata morgana, která nás zachrání před nesnesitelným sluncem. Pár řidičů potloukajících se kolem svých taxíků a čekajících na návrat svých zákazníků se pozdravilo s naším řidičem a pokračovalo v neformálním hovoru, přičemž na sebe mžourali v ostrém slunečním světle.
Důvod, proč jsme se vydali do komplexu svatostánků My Son v tuto šílenou denní dobu, je jednoduchý: abychom se vyhnuli davům. Obtíže, které bychom měli v autobuse plném turistů, by byly horší; zato teď jsme měli My Son téměř jen sami pro sebe.
Údolí v džungli plné cihel
Upřímně řečeno, lokalita My Son Vás neohromí tak, jako např. Ayutthaya v Thajsku nebo Angkor Wat v Kambodži. Přesto však jsou ruiny My Son ve Vietnamu mimořádné především svojí tajemnou atmosférou (to však platí pouze, pokud se sem vydáte při minimálním počtu návštěvníků). My Son je komplex hinduistických chrámů postavených v době, kdy Čamská říše vládla centrální a jižní části Vietnamu, tj. od 3. století až do roku 1832. Poté, co říši porazili Vietnamci, chrámy zůstaly opuštěné uprostřed bujné přírody kolem Hon Quap (Hory Kočičí zub) a řeky Thu Bon. Dnes lokalitu známe díky objevitelům, jako byl Camille Paris, který komplex My Son znovu objevil v roce 1889 během své kartografické expedice do Vietnamu. V roce 1903 začal francouzský archeolog Henri Parmentier se svým týmem na místě vykopávky, které trvaly 11 měsíců. Zdokumentovali zde přitom 71 staveb na asi 2 km. Některé z nich se jim podařilo zrekonstruovat, ale bohužel posvátné místo plné tajemství bylo později bombardováno během Vietnamské války. V roce 1969 Americké vojsko zaútočilo na Vietkong, který si v historických ruinách udělal svoji základnu.
Stavby, které vydržely staletí
Čamové byli převážně hinduisté (jen pár jich vyznávalo mahájánský buddhismus) a jejich oddanost bohu Šivovi můžete vidět v chrámech v symbolické podobě jako lingam i v lidské podobě. První chrámy v My Son byly postaveny ze dřeva ve 4. století. Po jejich zničení ohněm králové Čamů rozhodli postavit nové stavby z červených cihel. Čamové zde provozovali náboženské obřady, a také zde byli pohřbeni někteří jejich králové. Přestože byla většina ruin zničena a některé sochy bohů chybí (spatříte prázdné díry ve stěnách), dodnes se dochovala část prastaré výzdoby, která přežila bombardování a zobrazuje hady, slony, bitevní scény a kněží. Během vykopávek Henri Parmentier zorganizoval a rozdělil My Son podle abecedy do 14 sekcí. Kvůli lepší orientaci dostal každý chrám číslo ve své skupině, např. A1, A2, B1, B2. V současnosti jsou díky pěším stezkám nejlépe přístupné sekce A – G. Chrámy v My Son jsou velmi jednoduché. Střecha je velmi silná a mnohem větší než základy. Interiér je prostý a poměrně tmavý, protože svatyně neměly žádná okna. Temnota vytvářela správné podmínky pro obřady a např. pomáhala šamanům komunikovat s božstvy. Co nás však nejvíce zaujalo, byla vlastní stavba chrámů. Když se podíváte zblízka, neuvidíte žádnou maltu nebo cokoli, co by drželo cihly u sebe. Také si můžete všimnout, že některé cihly jsou pokryté mechem a jiné červené. Které si myslíte, že jsou původní, a které nové? Čampové totiž dobře znali techniku vypalování cihel a doklady jejich skvělých dovedností se nacházejí právě zde ve zdech starých celá tisíciletí. Takže zatímco cihly z pozdějších oprav začaly měnit barvu, původní cihly si dodnes uchovávají svoji červenou barvu. Bombardování přežilo ze 71 pouze 17 staveb, přestože vietnamské i zahraniční týmy pracují na obnově už od roku 1975. Bohužel také záplavy z nedaleké řeky a klimatické podmínky, např. velká vlhkost, lokalitu a stavby vážně ohrožují. Komplex My Son je považován za jeden z nejlepších příkladů hinduistické architektury v jihovýchodní Asii, a žádný obrázek ani video Vám nezprostředkuje stejný dojem, jako procházka samotnou lokalitou.
Praktické tipy pro návštěvu My Son
Vstupné: 150 000 dongů (6,7 USD)
Otvírací doba: 6 – 17 hod.
Nejjednodušší a nejpohodlnější možnost, jak se dostat k My Son, je zaplatit si auto i řidičem, který Vás odveze z města Hoi An. My jsme využili služeb agentury VM Travel. Řidič nás vyzvedl přímo u našeho penzionu, počkal asi 3 hodiny u My Son, a pak nás odvezl zpět do města. Průvodce nebyl zahrnut v ceně našeho výletu. Bylo to podruhé, co jsme využili služeb řidiče z VM Travel (předtím to bylo při cestě z Hoi An do Hue), a můžeme je jedině doporučit. Auta byla nová a velmi čistá, řidiči zodpovědní a obeznámení st tím, jak se vyznat v šílenství během dopravní špičky. V ceně byla také voda na pití. Pokud si však pronajmete motorku v Hue, Hanoji či Danangu, je možné se sem také dopravit sami. Kromě toho lze si rezervovat místo v organizovaném výletě, to však znamená omezení z hlediska času, a také budete více závislí na svém průvodci a na dalších cestujících.
Ruiny čamské kultury
- navštivte lokalitu odpoledne, kdy už budou výlety pryč, tj. asi ve 14 hodin; také je možné navštívit My Son časně ráno hned po otevření bran, ale pamatujte na to, že budou přicházet další a další turisté, kteří sem přijedou z Hoi An s průvodcem při „výletech při východu slunce“
- do muzea vstupte až poté, co jste prošli prodejnou vstupenek; naleznete zde spoustu plakátů vysvětlujících historii My Son, které Vám pomohou, především pokud se sem vydáte bez průvodce (v chrámech však nejsou žádné popisy v angličtině)
- cestujte bezplatnou kyvadlovým elektrickým minibusem, který Vás vyzvedne na nádraží za mostem, když vyjdete z muzea; cesta trvá asi 10 minut a vede bujnou džunglí, přičemž Vám ušetří obrovské množství energie, kterou byste jinak vydali při cestě pěšky v horku; minibusy odjíždějí každých 15 či 25 minut v závislosti na denní době
Minibus Vás vysadí v blízkosti ruin a odtud jen pár minut už půjdete pěšky. Pokud se rozhodnete si zaplatit průvodce, právě v těchto místech je najdete. Komentovaná prohlídka My Son Vás vyjde na asi 100 000 VND (4,40 USD).
Naplánujte si cestu do My Son tak, abyste se vyhnuli davům
- u vchodu do komplexu naleznete pár stánků s občerstvením, ale v době, kdy jsme se tam dostali (asi v 15 hodin), už měly všechny zavřeno
- choďte pouze po vyznačených stezkách a nevzdalujte se sami (pěšky ani jednostopým vozidlem) do lesa, protože v oblasti stále probíhá odstraňování min
Bohužel, tajemství a rituály odehrávající se v chrámech se už nikdy nedozvíme. Po opuštění komplexu jsme pouze mohli dumat o Čamech a jejich kultuře. Proto si nenechte ujít příležitost navštívit jedinečnou lokalitu, než zcela podlehne zubu času.