Osaměle uprostřed jižního Atlantického oceánu, 2400 km od nejbližší pevniny, leží ostrov Tristan da Cunha, jedna z posledních destinací světa pro skutečně odvážné cestovatele, který je dosažitelný jedině na lodi.
Není zde letiště, wi-fi připojení ani automaty na kávu, a jediná možnost, jak se dostat internetu, je obrnit se trpělivostí při zvládání telefonického připojení ve stylu 90. let. Návrat zpátky v čase je významnou částí cesty na Tristan Da Cunha. V sobotu večer se ve zdejším sále koná taneční zábava pro mladé, k dispozici jsou pouze dva televizní kanály a je zde vidět pohostinnost, jaká už v mnoha částech světa dávno vymizela. A pak doprava. Někteří obyvatelé sice ostrova mají auto a dokonce zde jezdí (nepravidelné) autobusové spojení, ale jen zlomek tohoto kusu vulkanické skály o rozloze 98 km2 je přístupný jinak než pěšky při dlouhém a namáhavém pochodu. Výzva nespočívá v dopravě po ostrově, ale vůbec se někam dostat.
Tristan je britské území a vstupní brána na ostrov se nachází 2800 km od Jihoafrické republiky. Plavidla vyplouvají z Kapského města a musí podniknout často náročnou šestidenní plavbu na „nejodlehlejší obydlený ostrov světa“, jak tvrdí zdejší turistická tabule a pak nikdo menší než Guinnessova kniha rekordů. Na ostrov míří různé lodě – v letních měsících kolem proplouvá pár dálkových výletních lodí cestujících z Afriky do Latinské Ameriky, zatímco elegantní nová výzkumná loď SA Agulhas II zde zastavuje vždy v září. Ale po zbytek roku Vás čeká drsná cesta. Osmkrát opouští nákladní a rybářské lodě moderní přístav v Kapském městě a vydávají se do vln valících se k ostrovu Tristan. Na palubě jen jen málo vybavení – jediná koupelna pro 6 kajut pro cestující, místnost s TV, kde se podává překvapivě pestré jídlo, pár židlí na palubě a spousta škádlení s posádkou vyrážející na moře, které je kolem Tristanu bohaté na raky. Dny jsou dlouhé a pro ty, kdo si na pobyt na moři teprve musí zvyknout, mohou být náročné. Nevolnost může způsobit, že strávíte čas na své palandě (což bude mizerná plavba), alespoň prvních pár dní, takže si v každém případě vezměte s sebou audioknihy i vizuální knihy. Léky proti mořské nemoci jsou nutností, protože i nejzkušenější námořníci na této plavbě trpěli mořskou nemocí. Ale plavba přináší také spoustu světlých momentů. Albatros se vznáší v brázdě za lodí, a když kolem sebe nevidíte nic jiného než oceán všemi směry, je to vzácný pocit v dnešním až příliš propojeném světě. Pokud budete mít štěstí, bude s Vámi na palubě pár obyvatel ostrova, kteří Vás seznámí s tím, jak vypadá život na ostrůvku uprostřed ničeho.
Tristan jako první zahlédl v roce 1506 portugalský mořeplavec Tristao Da Cunha, ale nebyl osídlen až do roku 1816, kdy ho obsadili Britové, především s úmyslem dohlížet na Napoleona, který byl ve vyhnanství na „sousedním“ ostrově Svatá Helena (2400 km odtud). Pár britských vojáků zde zůstalo a během následujících 92 let sem přišlo pár osadníků, včetně ztroskotaných námořníků z Itálie, Velké Británie a Nizozemska, amerických velrybářů hledajících „klidné místo pro život“ a pár žen ze Svaté Heleny (takže to musela být jedna z prvních dálkových „schůzek naslepo“ na světě). Dnes zde žije jen 259 lidí, potomků původních osadníků, kteří se zde živí lovem raků, prodejem vyhledávaných známek a nepatrným turistickým průmyslem.
Příjezd je stejně tak náročný jako cesta sem: lodě nemohou zakotvit v maličkém přístavu na ostrově, takže máte na výběr buď sešplhat po provazovém žebříku do čekajícího člunu divoce se zmítajícího na vlnách, nebo se nechat vytáhnout (a později zase zpátky) v kovové kleci zavěšené na jeřábu.
A co přesně je možné na ostrově dělat? V každém případě nečekejte galerie umění, noční života ani řetězce restaurací. Je zde jediná hospoda The Albatross, která má otevřeno pár hodin denně, a obchod prodávající vše od základních potřeb až po domácí brambůrky (obyvatelé ostrova Tristan jsou právem hrdí na svoji úrodu brambor) a ručně pletené čepice. Co tam ale příliš neuvidíte, jsou raci a maso, dvě komodity na ostrově dobře dostupné, kterými Vás místní lidé nejspíš obdarují, pokud se zde zdržíte déle než pár dní. Pokud budete mít obzvlášť velké štěstí, můžete ochutnat nadívané skopové maso – vykoštěná jehněčí noha plněná bramborami a bylinkami se obvykle podává na Vánoce. Jídlo na Tristanu je vydatné, ale outdoorových aktivit spousta. Pěší trasy na impozantní sopku vysokou 2062 m jsou závratné a jen vzácně značné, takže je podstatné si opatřit průvodce, především pokud chcete dosáhnout vrcholu. Mírnější túry Vás zavedou k Bramborovým políčkům (kde se pěstuje obživa pro obyvatele ostrova) nebo na místo, kde se v roce 1961 odehrála vulkanické erupce. Také si můžete zahrát golf na 9 jamek na pravděpodobně nejméně rovném golfovém hřišti, jaké kdy uvidíte – riziko navíc na něm představují krávy a jejich trus, zatímco slepice běžně běhají za míčky. Konec konců, hlavní atrakcí ostrova Tristan je jeho odlehlost a samota. Projděte se uličkami v Edinburgh of the Seven Seas („Edinburgh Sedmi Moří“, místními často nazývaný pouze „Osada“), podívejte se po tučňácích skalních s jejich nápadným „karnevalovým“ peřím nebo poseďte a popovídejte si s přívětivými místními u čaje a koláče v budově, která slouží jako turistický úřad, muzeum a kavárna v jednom. Cesta sem sice může být trochu vysilující, ale přitom je potřeba pamatovat, že cestování v čase nikdy není snadné.
Co je potřeba vědět
Plánujte předem: všechny cesty na Tristan musí nejprve schválit rada ostrova; podívejte se na stránky www.tristandc.com, kde můžete zažádat. Stránky jsou jediným zdrojem informací o lodích, ubytování, historii a aktivitách na ostrově.
Ubytování: na Tristanu nejsou žádné hotely. Ubytování probíhá v domech s vlastním stravováním (25 GBP na osobu) nebo v rodinách (plná penze 50 GBP na osobu). V každém případě Vás čeká spousta interakce s místními lidmi.
Peníze: britské libry jsou jediná měna, která je na ostrově přijímána, takže si jich vezměte dostatek – raději více pro případ, že by se Vás pobyt prodloužil.
Co vzít s sebou: léky proti mořské nemoci jsou nutností, a k tomu hodně věcí, kterými se zabavíte během cesty: stáhněte si do notebooku či tabletu filmy a investujte do audioknih. Pokud budete ubytováni v rodině, přineste dárek pro svého hostitele, a také je dobré vzít menší dárky pro další obyvatele ostrova. Nejspíš se setkáte s téměř přehnanou pohostinností a měli byste se za to nějak odvděčit. Na ostrově není k dostání luxusní zboží, takže je vysoce ceněno – zaměřte se především na lahůdky a luxusní toaletní potřeby. Ale to hlavní, čím musíte přijít vyzbrojeni, je otevřená mysl a velká flexibilita. Cesty na Tristan jsou silně závislé na počasí, což znamená, že můžete trčet celé dny u pobřeží, než se budete moct vylodit, nebo se Váš pobyt na ostrově může protáhnout, pokud nebude loď moct pro Vás připlout.