Varianty covidu a rezistence vůči vakcíně

Které vakcíny jsou účinné proti kterým kmenům viru? A co to znamená pro státní imunitu a budoucnost? Vakcína od Oxford/AstraZeneca je hlavní volbou při imunizačních plánech vlády ve Velké Británii a má zásadní význam v celém světě.

 

Bude vakcína Oxford/AstraZeneca fungovat také proti variantě, která vznikla JAR?

Studie provedená Oxfordskou univerzitou a společností AstraZeneca společně s Univerzitou Witwatersrand v JAR ukazuje, že vakcína nechrání lidi nakažené touto variantou před mírným až středně těžkým covid-19, ale vědci přesto věří, že i tak přechází nejhoršímu (vážnému průběhu, hospitalizaci, smrti). Studie zahrnovala více jak 2000 lidí s průměrným věkem 31 let, což znamená, že byli poměrně mladí a s nižším rizikem. Takže si zatím stále nemohou být jistí, zda přetrvává ochrana proti onemocnění s vážným průběhem, ale prý je to pravděpodobné.

 

A co jiné vakcíny, nabízejí lepší ochranu proti této variantě?

Není možné dělat srovnání, protože nemáme detailní data, studie bude publikována teprve v příštích dnech. Ale testy dalších vakcín v komunitách postižených touto variantou ukazují, že žádná z nich nefunguje tak jako fungovaly proti původnímu koronaviru.  Nedávno publikovaná data z testů dvou vakcín, které proběhly částečně v JAR po objevení se nové varianty, ukazují výrazný pokles účinnosti. Novavax měl účinnost 89 % při testování ve Velké Británii, ale jen 60 % v JAR, kde 92 % případů způsobila nová varianta. Vakcína Janssen, kterou vyrobila dceřiná společnost Johnson & Johnson, měla účinnost 72 % v USA, ale jen 57 % v JAR. Obě vakcíny však stále chránily před vážným průběhem nemoci, hospitalizací a smrtí.

Pfizer/BioNTech a Moderna, kteří vedli testování velkého rozsahu s pozoruhodnými výsledky ukazujícími účinnost 95 % předtím, než se nová varianta objevila, si dnes myslí, že jihoafrická varianta toto procento sníží. Provedli pouze laboratorní studie, ale na základě těch prý vakcína účinkovala méně dobře proti nové variantě. Ještě ale nevíme, o kolik méně dobře.

 

A co varianta, která vznikla v britském Kentu?

Zde jsou lepší zprávy. Oxford/AstraZeneca provedli malou studii, detaily z níž byly zveřejněny v pátek s mnohem pozitivnějšími výsledky. Studie je v předtisku a zatím odborně recenzovaná, ale říká, že účinnost vakcíny spadla z průměrných 84 % u původního viru na 75 % proti kentské/britské variantě. Vědci z Cambridgeského institutu terapeutické imunologie a infekčních nemocí v čele s profesorem Ravi Guptou zjistili, že vakcína Pfizer/BioNTech úspěšně chrání proti kentské/britské variantě nazvané B117.

„Naše zjištění naznačují, že vakcína Pfizer/BioNTech zřejmě nabízí stejnou ochranu proti B117 jako proti předchozímu kmenu Sars-CoV-2,“ řekl.

„I když jsme zjistili redukci schopnosti protilátek neutralizovat virus, vzhledem k množství protilátek vyprodukovaných po vakcinaci by to mělo mít relativně malý účinek a lidé by stále měli být chráněni.”

Lidé ve věku přes 80 let přitom potřebují druhou dávku za 3 týdny, aby se vytvořila odpovídající protilátkové odpověď.

 

Co to znamená pro naděje na státní imunitu?

Vědci dnes říkají, že musí dojít k posunu myšlení. Neexistovala dobrá data o tom, zda některá z vakcín předchází přenosu z jednoho člověka na druhého, ale vlády zemí a veřejnost samozřejmě doufají, že vakcinace přinese stádní imunitu (tj. budou v bezpečí i lidé, kteří nebyli očkováni) a vrátí život zpátky k normálu. Profesor Shabir Madhi z Univerzity Witwatersrand, vedoucí badatel v této a dalších studiích vakcín v JAR, řekl, že je potřeba, abychom změnili cíl snažení na ochranu lidí před pobytem v nemocnici a smrtí a přestali si myslet, že virus zmizí.

„Tato zjištění překalibrují uvažování o tom, jak přistupovat k pandemii viru, a posunou zaměření od cíle v podobě stádní imunity vůči přenosu k ochraně všech rizikových jednotlivců v populaci proti vážné formě nemoci.“

 

Je možné vakcíny upravit, aby fungovaly proti nové variantě?

Vědci říkají, že ano. Už se na tom prý v laboratořích pracuje. Nemělo by být příliš těžké vyladit vakcíny tak, aby rozeznaly změněný protein ve výběžcích (spike protein), ale jsou zde stále výzvy. Laboratoř testuje vakcínu proti nové variantě, což nebude trvat tak dlouho jako původní testy – mohlo by to být jen pár týdnů. Profesorka Sarah Gilbert z Oxfordské univerzity řekla, že na tom pracují a že nová verze by měla být hotová na podzim, kdy bude používána jako podpůrná/posilovací dávka. Další výzvou je udržet tempo s mutacemi. Tyto varianty se objevily rychle a ukazují poměrně dost změn, přičemž lze očekávat další.

 

Jak vypadá budoucnost?

Nikdo si nemyslí, že virus jen tak zmizí, když už se natolik rozšířil. Teď je v populaci endemický. Budeme se s ním pravděpodobně muset nadále zabývat tak jako se zabýváme stále se měnícími chřipkovými viry. Každoročně WHO sestavuje seznam kmenů viru, které budou podle odhadů nejrozšířenější a budou zahrnuty ve vakcíně pro konkrétní rok. Jednoho dne budou možné totéž dělat také pro koronavirus.

***

Nový český antigenní test na bazi slin začala výrabět společnost Bakter Medical. Tyto testy doporučují přední čeští odborníci, jelikož dle českých laboratorních výsledků mají velkou shodu s PCR testy. Testy lze snadno provádět i osobami bez lékařského vzdělání a nevyžadují laboratorní vybavení. Vhodné pro testování do firem, domov důchodců, škol nebo sportovních oddílů. Testy lze provádět z domova před schůzkou, návštevou rodiny, příchodem do zaměstnání nebo na různé akce.

Více o těchto testech se můžete dovědět na stránkách https://www.baktermedical.cz/