Právě teď může neviditelné médium vzdálené kilometry od Vás pomocí zření sledovat, jak čtete tento článek. Při troše štěstí může také určit barvu Vašeho trička nebo jiný detail. Jak je to možné?
Dálkové zření se týká praxe používání mimosmyslového vnímání (ESP) k vidění myslí. Tato praxe se prokázala jako funkční, takže ji rozvíjela také americká armáda v dobách Studené války. O několik desetiletí později americký Kongres schválil financování dalších programů dálkového zření. Je možné, aby vláda po celá desetiletí financovala výzkum ESP bezdůvodně? I když mohou být některé její výdaje nehospodárné, tohle není pravděpodobné.
Dávná víra v dálkový přenos myšlenek a zření
Koncepty dálkového zření se samozřejmě podobají astrální projekci a jsou velmi staré. Lidé v tyto schopnosti věřili po celá tisíciletí. Přitom tyto schopnosti neměly být vyhrazeny pro nadané jedince-média, ale mohl je používat kdokoli. I neživé objekty podle nich mají určitou formu vědomí, kterou lidé mohou vnímat. Zde je pár dalších příkladů.
„Domorodí obyvatelé amerického pacifického Severozápadu například věřili, že jejich proroci dokážou cestovat do světa duchů, zatímco kmen Wai-wai z Amazonie předpokládá existenci ´letů duše´, které vedou šamany do vzdálených nebeských světů. Podle japonské pověsti když budete vůči někomu cítit velmi silnou zášť, může to mít za následek krátké astrální projekce. Tato hněvivá zjevení se nazývají Ikiryō a výrazně se liší od skutečných duchů zemřelých lidí, kteří se nazývají Shiryō,” píše Becky Ferreira pro Vice.
Je pozoruhodné, že v mnoha starých kulturách nejsou lidé oddělení, ale propojení s jinými formami života. Duchovní spojení vše sjednocuje a je stejně tak skutečné jako fyzický svět. Dokonce i stromy spolu mohou komunikovat. Tak může člověk ve své mysli cestovat a mluvit s velrybou. Věda občas podobné staré myšlenky potvrdí. Například vědci potvrdili, že stromy komunikují s jinými druhy. Když pochopíme způsob, jak les komunikuje, můžeme se naučit těžit dřevo ekologicky udržitelně. Avšak odmítnutím domorodých přesvědčení oddálíme hlubší porozumění.
V nemocnici ho navštívila velryba
V časopise Smithsonian sdílí svůj příběh Harry Bowser st., domorodý iñupiatský kapitán velrybářské lodi v Anchorage na Aljašce. Bowser viděl ze svého lůžka v nemocnici svět prostřednictvím vědomí mláděte velryby grónské. Díky tomu se změnila pravidla, která teď chrání březí velryb před lovem. Dnes existuje jarní termín pro ukončení lovu velryb, který byl stanoven právě díky tomuto zážitku mimo tělo. Když byl Bowser v nemocnici a nacházel se v blízkosti smrti, komunikoval s mládětem velryby, kterou usmrtili harpunou iñupiatští lovci.
„Cítil, jak chvějící harpuna proniká do těla velryby. Viděl tváře mužů ve člunu, včetně vlastních synů. Když se v nemocniční posteli probudil jako z transu, věděl přesně, kdo z mužů velrybu usmrtil, jak velryba zemřela a v čím sklepě je uloženo maso z ní. Ukázalo se, že měl ve všech bodech pravdu,” píše Krista Langlois.
Jak mohl Bowser znát tyto detaily? Viděl skutečně, co se stalo, díky vědomí sdílenému s velrybou? Není to nemožné.
Vědci konečně berou na vědomí
Jak píše autor v časopise Haikai, obyvatelé Arktidy komunikují s kytovci už celá staletí a vědci to konečně berou na vědomí. Ačkoli vědci obvykle takové příběhy odmítají, tato víra dnes získává širší uznání.
„Není tomu dlouho, co by vědci, kteří nepocházejí z domorodého obyvatelstva, Bowserův zážitek nejspíš zavrhli jako sen nebo blouznění nemocného člověka. Ale on a další Iñupiaté jsou součástí hlubší historie obyvatel arktické a subarktické oblasti, kteří věří, že lidé a velryby spolu mohou mluvit a vést vzájemný vztah sahající mnohem dál, než je vztah predátor (lovec) a kořist.“
Západní věda teď začíná tyto příběhy zkoumat novýma očima s méně omezenou perspektivou.
Dokumentování smyslů mimo tělo
V uznávaném dokumentárním pořadu Superhuman, the Invisible Made Visible („Superbytost – zviditelnění neviditelného“) jsme se mohli dozvědět o mimosmyslových zkušenostech obyčejných lidí. Například o dětech, které dokážou přečíst knihu slovo od slova se zavázanýma očima, což zdánlivě popírá zákony fyziky. Jak je to možné? Jistě, konvenční věda tohle nedovede vysvětlit. Ale zároveň vědci ani nedokážou vysvětlit, jak mohou zvířata, např. chobotnice, vnímat světlo svými končetinami. Hodně věcí ve fyzickém světě tak zůstává záhadou. Producentka a režisérka Caroline Cory, která je známá díky sérii Vetřelci dávnověku (2009), předvedla ukázky vzdáleného zření a „průlomové vědecké experimenty“. V jednom případě dokázala změnit pH vody pouhou silou sugesce svých myšlenek. Pokud je tohle možné, mohli bychom změnit své tělo? A ve větším měřítku, mohli bychom měnit svět kolem nás?
„Film jasně ukazuje, že když je neviditelný svět zviditelněn, dosažené vyšší vědomí změní lidi v superbytosti,” píše se na stránkách.
Při pokusech s dálkovým zřením se Cory připojila k celebritám, aby ukázala, jak „obyčejní“ lidé mohou vidět věci na dálku. Pokud lidé dokážou vidět jiné místo na zemi, dochází k okamžitému (astrálnímu) cestování? Nebo dokážeme používat něco, jako je třetí oko (jak věřili Egypťané a Indové), a napojit se na nějaký druh univerzálního vědomí? Ve vědeckých termínech do hry vstupuje koncept zapletení.
„Vědecky se tohle nazývá ´zapletení´, což znamená, že naše mysli jsou spojeny velkým jednotným polem,“ říká Cory. „A to je způsob, jak získat informace na dálku.“
Po tisíciletích se teď věda začíná pouze dotýkat tohoto neuvěřitelného potenciálu. Jednoho dne se můžeme naučit (nebo si vzpomeneme), jak opouštět své tělo a vidět jinak než očima. Jak dokument naznačuje, každý má ve své mysli „portál mezi dimenzemi“ nebo „hvězdnou bránu“. Je epifýza (šišinka) citlivá na světlo právě proto? Až se jednou naučíme vidět, stanou se z nás superbytosti, nebo se spíše přiblížíme svým dávným předkům?