Virové vektorové vakcíny jsou typ vakcíny, u něhož je pravděpodobné, že bude mezi vakcínami schválenými pro použití v USA.
Jak fungují
Virové vektorové vakcíny používají upravenou verzi jiného viru (vektor) k doručování důležitých pokynů do našich buněk. U virového vektoru vakcíny proti covid-19 je to vektor (nikoli virus, který způsobuje covid-19, ale jiný neškodný virus), co vstoupí do buňky v těle a poté použije buněčné vybavení k výrobě neškodného kousku viru, který způsobuje covid-19. Tento kousek je je známý jako spike protein a nachází se pouze ve výběžcích na povrchu viru způsobujícího covid-19.
Buňka na svém povrchu zobrazí spike protein a náš imunitní systém rozpozná, že tam nepatří. To podnítí náš imunitní systém, aby začal produkovat protilátky a aktivoval další imunitní buňky, aby bojovaly s tím, co považuje za infekci. Na konci procesu bude tělo vědět, jak nás chránit před příští infekcí virem, který způsobuje covid-19. Výhodou je, že tuto ochranu dostáváme z vakcíny, aniž bychom museli riskovat vážné následky spojené s nemocí covid-19. Jakékoli dočasné nepohodlí (nepříjemné reakce) po získání vakcíny je přirozenou součástí procesu a známkou toho, že vakcína funguje.
Fakta o virových vektorových vakcínách
- Nemohou člověka nakazit covid -19 ani jinou nemocí. Virové vektory nemohou způsobit infekci covid-19 nebo virem použitým jako vektor.
- Nemají žádný vliv na naši DNA. Genetický materiál dodávaný virovým vektorem se neintegruje do DNA člověka.
Jsou důsledně zkoumány z hlediska bezpečnosti
Virové vektorové vakcíny proti covid-19 podléhají stejné přísné normě pro bezpečnost a účinnost jako všechny ostatní typy vakcín v USA. Úřad FDA zpřístupní pro použití v USA (na základě schválení nebo povolení pro nouzové použití) pouze vakcíny, které splňují tyto normy.
Jak byly vytvořeny během posledních epidemií nemoci
Vědci začali vytvářet virové vektory v 70. letech. Kromě použití ve vakcínách byly virové vektory studovány také pro genovou terapii, pro léčbu rakoviny a pro výzkum molekulární biologie. Po celá desetiletí byly ve světě provedeny a publikovány stovky vědeckých studií zabývajících se virovými vektorovými vakcínami. Některé vakcíny, které se v poslední době používaly při epidemiích eboly, využívaly technologii virových vektorů, a řada studií se zaměřila na virové vektorové vakcíny proti jiným infekčním chorobám, jako je zika, chřipka a HIV.