Mnoho lidí si myslí, že úspěch se dostaví bez jakékoliv snahy. To je však velký omyl. Potvrzuje to i příběh světové tenisového jednotky Novaka Djokoviče, který rozhodně neměl cestu za úspěchem vydlážděnou zlatou dlažbou a za splnění svého snu musel tvrdě bojovat. Přečtěte si inspirující příběh tenistu, který obavy o vlastní život proměnil na post tenisového krále.
Neměl pěkné dětství. Vyrůstal v Bělehradě, kde v té době zuřila kosovská válka. Město bylo bombardováno ze všech stran. Jeho příbuzní se každý den obávali o to nejcennější – o své životy. Chléb byl to jediné, na co měli peníze. I ten však musela upéct máma Novaka Djokoviče. Ani dlouhé dny v bunkru mu nezabránily v tom, aby se naplno věnoval své vášni.
Jeho dětství tak lze označit jako život s dvěma odvrácené tvářemi. Na jedné straně ho v bunkru pravidelně budili hrůzostrašné výbuchy munice, střelba a zoufalý pláč, na té druhé zase přes den se svou trenérkou na rozbitých parkovištích nebojácně vylepšoval svou techniku. Djokovič tehdy neměl žádnou síť ani tenisové kurty. Přesto svůj dětský sen uskutečnil.
Djokovič a Sharapova si měří síly mimo tenisového kurtu. Vyplatí se vidět
Seiko vzdává hold Djokovičovi novou limitovanou edicí hodinek Astron GPS Solar Dual-Time Novak Djokovic
Nepatřil mezi ty, kteří měli jen „prázdné řeči“. I když se neustále bál o svůj život, každý den trénoval nedaleko bojiště několik hodin a každou si naplno užíval. Myslel jen na to, že jednou musí získat Wimbledonskou trofej.
“Největší hodnotou v mém životě je láska. Nikdy jsem ji nepovažoval za samozřejmost, neboť ve zlomku vteřiny se může všechno změnit.”
Jak tvrdí sám Djokovič, úspěšného a chápavého muže z něj vyformovala hrůza, kterou zažil v dětství. Srbský tenista si nyní váží jídlo, rodinu a teplo domova tak jako nikdy předtím. Je živým příkladem toho, že z vlastních chyb se lze poučit a v budoucnu se jich vyvarovat. A nejen to. Jeho záliba v tenise přerostla do takových rozměrů, že jeho dětské sny vyhrát Wimbledon a stát se tenisovou jedničkou, se splnily během jediného dne v roce 2011.