Lidé mají tu „čest“ být druhem, který nejvíce škodí přírodě. V tomto článku najdete deset zvířat, která zejména kvůli lidské činnosti relativně nedávno vyhynuli. Podívejte se, které to jsou.
Vakovlk
Zvíře, běžnější známé jako tasmánský tygr, bylo největším známým masožravým vačnatcem moderní doby. Jelikož ho lidé považovali za nebezpečného pro ovce, snažili se počet jedinců minimalizovat. Teprve v roce 1936 se zjistilo, že je na pokraji vyhubení, a ještě v témže roce zemřel poslední vakovlk jménem Benajmin v zoo ve městě Hobart. Už 60 let existují svědectví, že lidé vakovlka ve volné přírodě opět viděli, zatím se však nepotvrdily.
Zebra stepní
Kvaga byla poddruhem zebry stepní a vyznačovala se zejména tím, že měla pruhy jen na přední části těla. Poslední jedince odchytili ve volné přírodě v roce 1870 a poslední kvaga zahynula v roce 1883 v amsterdamské zoo. Druh vyhubili afričtí farmáři kvůli masu a kůži.
Holub stěhovavý
Příběh vyhynutí holuba stěhovavého patří mezi ty nejtragičtější. Přibližně před 200 lety nebyly tito ptáci ani ohrožené a v Severní Americe se dokonce považovali za běžné. Kvůli faktu, že holubí maso bylo poměrně levné, se však začaly masově lovit. Také farmáři je považovali za hrozbu pro úrodu, a tak snahy o snížení počtu těchto ptáků podporovaly. Poslední holub stěhovavý zemřel v zoo v Cincinnati v roce 1914.
Ropucha zlatá
První zmínka o této ropuše pochází z roku 1966. Vyznačovala se mimořádně jasnou zlatooranžovou barvou a obývala deštné pralesy v Kostarice. Příčinou jejího vyhynutí bylo zřejmě sucho v roce 1987, které množství mladých ropuch zahubilo ještě předtím, než stihli dospět. Posledního samce našli v roce 1989, od té doby už o ropuchách zlatých nikdo neslyšel.
Tuleň karibský
Šlo o jediného tuleně, který žil v Karibském moři a Mexickém zálivu a také byl jediným, který vyhynul jen v důsledku lidské činnosti. Tuleň karibský byl prvním savcům z Nového světa, jehož objevil Kryštof Kolumbus. Už ten dal v roce 1492 zabít osm jedinců kvůli masu a tím vlastně odstartoval éru masového vraždění těchto zvířat. Nejenže se lovili kvůli cennému oleji, ale rybáři je také považovali za konkurenty a příčinu, proč nemají větší úlovky. Poslední kus viděli lidé v roce 1952, oficiálně však tuleně karibského prohlásili za vyhynulého až v roce 2008.
Kozoroh pyrenejský
Ještě v 14. století byl jeho výskyt relativně běžný, postupem času se však na počtu kusů začal intenzivně projevovat lov. Začátkem 20. století už byla situace kritická a koncem 80. let žilo v Pyrenejích už jen asi 14 kozorohů. Poslední jedinec jménem Celia zemřel v roce 2000. Zajímavé je, že zvíře se podařilo úspěšně naklonovat, ale zemřelo po sedmi minutách na selhání plic.